________

V letošním roce jsem dal ještě jeden výlet do "sklepa" do Nechor. Původní počet účastníků 15 se smrskl  těsně před odjezdem na šest. Klasika. Vezli jsme necelé 4 kg smažených řízků, dvě velké obložené mísy a 2 kila škvarkové pomazánky. V pátek jsme dorazili 2 auty pozdě večer, ale o to jsme šli pozdě spát, po třetí ráno. Na sobotu byl plánovaný výlet do Hodonína, ale jak jsme se probrali před polednem, nebyl už čas. Ujedli jsme jednu přepravku řízků a šli jsme jídlo rozchodit procházkou do vinic. Vrátili jsme se do obce a začal průzkum toho, kde nám nalejou. Před jedním sklepem vařili prdelačku, ale ještě nebyla hotová, proto jsme ochutnali docela dobré červené, které nás nakoplo a my pokračovali dál. Vesnice byla skoro liduprázdná, ale podařilo se nám odlapit jednu duši, která nás vzala "na chvíli" do sklepa.

Zde už popíjela grupa, na kterou jsme občas ve vesnici narazili, a která tu už seděla notně unavená. Dvacetdevět vzorků od vína Chorvat až po Sylvánské, od ročníku 1989 po letošní. Byly to dobré směsky. Nakoupili jsme pár petek, litr v průměru za 60,-kč. V dalším sklepě jsme se dozvěděli, že tento vinař má přezdívku "chemik". No, tolik odrůd vína v jednom sklepě jsem ještě nezažil. Vrátili jsme se na základnu, kde jsme dali řízky, ostatní šli na prdelačku a já dal řeč s majitelem našeho sklepa a jeho kamarádem, plus s malířem, který vedle maloval průčelí. Malíř tvrdil, že jde na pokec na půl hodiny, nakonec s námi dřepěl přes dvě hodiny a žral řízky jak zavalený horník. Měl podobné frky jako Ostravak Ostravski, ale nebyl to on. Nakonec jsme na druhý den zjistili, že ho tu vlastně nikdo nezná. V jedenáct večer šli všichni na kutě a já se sám věnoval zbytku v demižonu, nad kterým jsem zvítězil po půlnoci. Do rána byla naproti hlučná zábava, ale tu jsem nevnímal. Začalo pršet a ráno opět foukalo, bylo ale slunečno. Ráno jsme se zabalili, poplatili ubytko -300,-kč/os i s ochutnávkou za den a jelo se domů.  

Podzimní výlet do sklepa k Poppům do Šatova byl o skalních účastnících, protože "nikdo nemá čas". Jel s námi mimořádně Honza Sejk z Čakovic, který to před pár lety "odsral", když slítnul ze stromu a zůstal na vozejku. Docela jsem měl radost, že s námi jede. Cestou jsme si dali klasicky oběd v motorestu U Nováků, který nikdy nezklame. Většina účastníků pokračovala do termálů Laa a naše auto jelo na můj popud do hotelu Premium do wellnes. Po vyčvachtání jsme pokračovali do Hnanice, kde jsem měl domluvenou prohlídku minipivovaru. Ve vesnici se konaly Svatovavřinecké hody, takže byl frmol. Prohlídka byla letem světem a potěšilo nás, že minipivovar byl vyroben v Pacovských strojírnách a kvasinky byly od Bernarda. Pivo Wolfgang bylo dobré, ale moc jsme se tu nezdrželi, protože sklep nečeká. Kluci z Laa se už dávno cpali večeří než jsme my dorazili a tak po rychlém ubytování a zhlnutí řízků, jsme vlezli do podzemí. Dvacet ochutnávacích vzorků nás všechny náležitě upravilo, proto jsem ani moc neponocoval a ráno jsem měl čistou hlavu.  V neděli  jsme se jen předzásobili vínem a po krátké zastávce v Pavlicích v pekařství, kde stále funguje nepříjemná obsluha, jsme v poledne byli doma.


Nejnovější články do Kroniky

__________________________

057368
DnesDnes16
VčeraVčera35
Tento víkendTento víkend51
Tento měsícTento měsíc272
CelkemCelkem57368