________

Někdy na podzim 2018 při zahájení předprodeje jsem zabojoval a koupil jsem pro podnik 52 lístků na představení Dekameron do Českého Krumlova. Ve  čtvrtek nemělo být zrovna ažůro, ale pršet mělo až brzo ráno. Což vyšlo. Objednal jsem autobus na pátou, protože představení bylo od půl desáté a času na hospodu bylo dost. Od července Krumlov zpoplatnil výstupy a nástupy autobusů. Pěkný opruz. Kdybych to věděl dopředu, nic bych neobjednával. Ale lístky už byly koupené a z FKSP zaplacené. V sedm jsme stáli před terminálem B a marně jsme se snažili s řidičem načíst QR kód. Museli jsme zavolat obsluhu. Do mé oblíbené hospody DEPO jsem to vzal přes město. Na vodě bylo 0 vodáků. I město se vylidňovalo od turistů. V DEPU jsme si sedli s kolegy na zahrádku a já dal tatarák s tankovou Plzní. Pivo bylo výborné, ale tatarák byl jak bláto. Určitě ho vzali mixerem. No nic, zaplatil jsem a přesunul se do Apotheka Cafe Bar. Venku bylo plno, uvnitř nikdo. Vrhnul jsem  dovnitř, ale byl jsem zastaven třemi floutky. Prý je tu rezervace. Nakonec jsem ukecal obsluhu aby mi udělala koktejl Penicilín. Ten je fakt super. Sklenici jsem postavil na zábradlí a s vedoucím jsem kecal o číňanech. Prý musí všechnu útratu platit keš, poněvadž mají po zaplacení kartou tendeci rušit operaci. I v hotelích zaplatí jeden pokoj a pak se jich tam nasáčkuje tucet a ještě jsou drzí, povídal. Běžel čas, já mu slíbil, že to dokecáme, až přijedu sem v srpnu na vodu.

Do  zahrady to byl kousek a zbyl ještě čas na preventivní záchod. Za 10 kč. jsem toho moc ze sebe nevymačkal, škoda drobných. Nějaká holčina si zapomenula peněženku, proto jsem jí galantně nabídnul, že to za ní zaplatím. Jenže jsem neměl už drobné, tak jsem pumpnul ve frontě manželku, která pak zuřivě začala hledat poslední své drobné. Na představení jsme všichni byli vybaveni jak na severní pól a na průtrž mračen. Ale bylo teplo a nesprchlo. Představení trvalo dvě hodiny bez přestávky a všem se líbilo.  Bylo vtipné a výpravné. Do busu jsme se nalodili před půlnocí, ale museli jsme zastavit na pumpě, protože ani na blbým terminálu, který jsme si zaplatili, byly záchody zavřené. Po druhé ráno jsme byli doma a do práce nás šlo asi sedm. Zbytek si vzal íčka a dovolenou.

Tak dnes máme večer odlet domů. Balíme, pokoje máme předat do 12.00hod. Dopoledne se jdeme ještě vykoupat. Kufry nakynuly, takže zase musím pár věcí přesunout klukům. Nechápu, že oni vezou půl krámu doutníků a chlastu, já skoro nic nevezu, a musím po zavazadlech šlapat, abych je zamknul. Po druhé přijíždí pro nás svozový autobus.

 

Přijíždíme do Havany a začíná pršet. Letadlo má dvě hodiny zpoždění. Kupujeme si ještě Rum a Colu, dlouhou chvíli si krátíme mixováním Cuba Libre. V šest zavírají záchody, takže bereme zavděk plechovou ohradou, ženské si našly místečko v nějakém bufáči za halou. Za dvě a půl hodiny, v osm hodin, začíná odbavování. Jde to šíleně pomalu. Nakonec se propasírujeme kontrolou, v Duty Free Shopu kupujeme za poslední cucy  doutníky a Rum. Mají ho tady nejlevněji, co jsme kde viděli. V 21.55 poslední fotka na kubánské půdě, nasedáme do letadla, startujeme. Zmoženi usínáme. V půl druhé jsme v Curychu. Přes celní kontrolu se nám nepodaří pronést 3 flašky Rumu. Chtějí po nás paragon, který jsme chytře vyhodili v letadle do koše, když jsme si Rum rozhazovali do zavazadel. No nic, chuť na Rum jsme neměli, takže jsme ho nechali před celnicí. Letadlo do Vídně má zpoždění, odlétáme až v šest hodin. V osm dosedáme a v půl deváte nás kamarád odváží domů. UF, máme to za sebou. Popijíme plechy Prazdroje a noční dálnicí valíme do Pejru. 


Nejnovější články do Kroniky

Weather Underground PWS IVYSOU014

__________________________

051645
DnesDnes20
VčeraVčera37
Tento víkendTento víkend170
Tento měsícTento měsíc642
CelkemCelkem51645