NOTHING COMPARES 2 U - Sinead O'Connor
2 VOGUE - Madonna
3 UNCHAINED MELODY - The Righteous Brothers
4 BLAZE OF GLORY - Jon Bon Jovi
5 OPPOSITES ATTRACT - Paula Abdul
6 LOVE SHACK - B.52's
7 ICE ICE BABY - Vanilla Ice
8 U CAN'T TOUCH THIS - M.C.Hammer
9 HEALING HANDS - Elton John
10 SACRIFICE - Elton John
1990
Jižní Afrika 11. 2. 1990
Mandela svobodný
Po 27 letech vězení propustili na svobodu jihoafrického bojovníka proti apartheidu Nelsona Mandelu. ->
Panama 4. 1. 1990
Noriegův konec
Bývalý panamský diktátor Noriega se vzdal americkým vojákům. ->
USA 19. - 23. 2. 1990
Významný projev v Kongresu
Prezident ČSFR Václav Havel jednal na státní návštěvě v USA s prezidentem Bushem o budoucnosti demokratické Evropy. Při projevu v Kongresu navrhl ukončit spory týkající se II. světové války a vyzval USA k podpoře demokratizačního procesu v SSSR.
Kuvajt 2. 8. 1990
Irák přepadl Kuvajt
Po neúspěšném jednání mezi Irákem a Kuvajtem o sporných otázkách vpadla irácká vojska do Kuvajtu. Obsadila hlavní město a svrhla emíra Džábira Sabaha. ->
Irák 5. 9. 1990
Výzva ke "svaté válce"
Irácký prezident Saddám Husajn vyzval muslimský svět ke "svaté válce" proti Američanům a požadoval svržení egyptského prezidenta Husního Mubaraka
Československo 1. 1. 1990
Největší amnestie
Prezident Václav Havel vyhlásil v novoročním projevu největší amnestii v poválečných dějinách zeměJugoslávie 1. 2. 1990
Předobraz budoucích konfliktů
Jugoslávská federální armáda zasáhla proti albánským akcím v Kosovu. Rozbujel se konflikt, který obsahově předběhl další vývoj v Jugoslávii zmítané národnostními problémy.
Bratislava 1. 3. 1990
Nové jméno Slovenska
Slovenská národní rada schválila ústavní zákon o změně názvu SSR na Slovenská republika, o státním znaku, státní vlajce, státní pečeti a státní hymně.
Litva 11. 3. 1990
Nezávislá Litva
Ve Vilniusu vyhlásili nezávislost Litevské republiky. ->
Estonsko 11. -12. 3. 1990
Nezávislé Estonsko
Estonský kongres přijal vyhlášení nezávislosti země a obnovení republiky podle předválečné ústavy.
SSSR 12. 3. 1990
Zrušení politického monopolu
V Moskvě začalo mimořádné zasedání Sjezdu lidových poslanců, které zrušilo ústavní článek o vedoucí úloze Komunistické strany Sovětského svazu. Michail Gorbačov byl zvolen prezidentem.
Rumunsko 15. 3. 1990
Krvavé nepokoje
V Sedmihradsku vypukly při příležitosti oslav maďarské revoluce v r. 1848 mezi rumunským a maďarským obyvatelstvem nepokoje, které si do 21. března vyžádaly tři oběti na životech a přes 300 lidí bylo zraněno.
Praha 20. 4. 1990
Nový název státu
Federální shromáždění přijalo ústavní zákon o změně názvu státu na Česká a Slovenská Federativní Republika, novelizovalo ústavu a zákon o čs. federaci, schválilo další nové zákony a novelizaci zákonů starších.
Československo
21.-22. 4. 1990
Papež v ČSFR
Uskutečnila se první návštěva Jana Pavla II. v Československu. Na Letenské pláni v Praze, na Velehradě a v Bratislavě ve Vajnorech sloužil Svatý otec mše pro tisíce věřících. ->
Československo 24. 5. 1990
Zrušení záporné daně
V souvislosti s rozhodnutím federální vlády o zrušení záporné daně z obratu u potravin se zvýšily ceny od 9. 7. v průměru asi o 27 mld Kčs.
Rumunsko 13. -20. 6. 1990
Horníci v Bukurešti
Demonstrace proti vládě a krvavé srážky v hlavním městě Rumunska dokazovaly, že obyvatelstvo prosincovou revoluci popravou manželů Ceauseskových nepovažuje za skončenou.
Praha 27. 6. 1990
Dubček v čele FS
V Praze se konala ustavující schůze Federálního shromáždění. Jeho předsedou byl zvolen Alexander Dubček.
Praha 5. 7. 1990
Václav Havel prezidentem
Na společné schůzi sněmoven Federálního shromáždění ČSFR byl Václav Havel zvolen prezidentem republiky.
Moskva 2. -13. 7. 1990
Poslední sjezd KSSS
V Moskvě se konal XXVIII. sjezd KSSS. ->
Bratislava 25. -29. 7. 1990
Kontroverzní jazykový zákon
Slovenská národní rada na svém zasedání schválila zákon o úředním jazyku v SR podle tzv. koaličního návrhu. Podporu návrhu vypracovaného Maticí slovenskou vyjádřila část veřejnosti demonstracemi hlavně v Bratislavě.
Německo 3. 10. 1990
Vytoužené sjednocení
Sjednocovací proces v rozděleném Německu vyvrcholil o půlnoci z 2. na 3. října sjednocením obou částí země do jednoho státu pod jménem Spolková republika Německo.
Praha 18. 11. 1990
Prezident Bush v ČSFR
Na zasedání Federálního shromáždění a na Václavském náměstí promluvil americký prezident George Bush.
Paříž 19. -21. 11. 1990
Vrcholná schůzka KBSE
Schůzka Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě se konala v Paříži. ->
Londýn 20. 11. 1990
Železná lady končí
Po neúspěchu Konzervativní strany ve volbách odstoupila Margaret Thatcherová. ->
Československo
23. -24. 11. 1990
Komunální volby
Ve volbách do zastupitelství měst a obcí v SR získalo největší počet hlasů KDH a KSS-SDL, v ČR Občanské fórum před KSČM a ČSL.
Jelikož benzin nebyl tak zdaleka drahý jako teď, podnikaly jsme často výlety s kočárkem po okolí Pelhřimova, jednou jsme si zajeli i na Šumavu. Kristýnka byla hodné dítě a jelikož jsme měli její postýlku u naší, maximálně si vyžádala "učičku" a pak usnula.
1990
Rok jsem pracoval v ČML Humpolec a pak jsem dal výpověď. Po nějakým čase jako nezaměstnaní jsem se uchytil co by redaktor místního Pelhřimovského plátku. V roce 1991 jsem se oženil a v tomto roce se nám narodila i Kristýnka.
V tomto roce jsem pokračoval v psaní kroniky, kterou jsem založil na vojně 27.11.1988 v Písku. Měla být záznamem kroužku bojových tradic, který jsme s klukama na rotě založil. Cílem bylo strávit nějak plodně víkendy. Co kronika pamatuje , vydali jsme se na výlet dvakrát. Do Tábora a na Kozí hrádek. Jelikož stránky zely prázdnotou, pokračoval jsem v psaní událostí do roku 1990. Opět jsem začal psát do Kroniky, jež se změnila v trampský cancák až v roce 1995.A tak cesty naší rodiny byly spíše jen omezeny zdravotním stavem Kristýnky.
1990
1. ledna
Vyhlášena rozsáhlá (vůbec největší v celé poválečné historii) amnestie, jež se týkala zhruba dvou třetin všech vězňů v tehdejších věznicích (z celkového počtu 31 tisíc osob ve výkonu trestu). Bylo propuštěno celkem 23 260 osob, dalším vězňům byl trest zmírněn. Amnestie již po svém vyhlášení vyvolala silně negativní reakci veřejnosti, která se s rychle narůstající kriminalitou ještě prohloubila.
2. ledna
Prezident V. Havel vykonal první zahraniční cestu do NDR a SRN; jednal v Berlíně s úřadujícím předsedou Státní rady NDR M. Gerlachem a v Mnichově se spolkovým prezidentem R. von Weizsäckerem a kancléřem H. Kohlem.
4. ledna
Oznámena výrazná změna kursů československé měny vůči měnám směnitelným, tak i nesměnitelným (devalvace koruny vůči západním měnám).
13. ledna
Založena Československá zemědělská strana (s federální působností); předsedou se stal F. Trnka (1990-1993).
20. ledna
Zformována tzv. Charta pro Moravu a Slezsko, žádající ve svém programu zákonodárné pravomoci pro Moravu.
31. ledna
Uzavřena rekonstrukce složení Federálního shromáždění; svých mandátů se vzdalo 102 poslanců, 35 poslanců bylo odvoláno. Na uvolněná místa bylo zvoleno 120 nových poslanců (jen 8 za KSČ).
Po rezignaci předsedy české vlády F. Pitry se stal od 6. února t. r. premiérem ČSR P. Pithart.
1. února
Rozkazem ministra vnitra ČSSR byla zrušena Státní bezpečnost.
2. února
Na pozvání V. Havla přijel do Československa XIV. dalajláma Tibetu, nositel Nobelovy ceny míru za rok 1989.
7. února
Ukončena činnost Národní fronty, její pravomoci převzalo Shromáždění představitelů politických stran a společenských organizací v ČSSR; 20. září t. r. schválilo Federální shromáždění ústavní zákon, kterým se vypustil článek o Národní frontě.
9. února
Podepsán protokol o obnovení diplomatických styků s Izraelem.
14. února
Papež Jan Pavel II. jmenoval 5 nových sídelních biskupů; po desetiletích bylo obsazeno všech 13 československých diecézí.
19.-23. února
První oficiální návštěva prezidenta V. Havla v USA.
26. února
V Moskvě byla uzavřena dohoda mezi vládami ČSSR a SSSR o odchodu sovětských vojsk z Československa; na počátku odsunu bylo v ČSSR 73 500 vojáků a důstojníků s rodinnými příslušníky, 1220 tanků, 2505 bojových vozidel pěchoty a transportérů, 1218 děl, 77 letadel a 146 bojových vrtulníků. Součástí této výzbroje bylo 50-60 raket typu země-země s krátkým a středním doletem, 120 raketometů a 210 protiletadlových raket. Tyto síly byly rozmístěny v 67 posádkách v českých zemích a 16 posádkách na Slovensku, velitelství Střední skupiny vojsk sídlilo v Milovicích. Odsun byl rozvržen do tří etap, k2.-3. března
Nástupnickou organizací Revolučního odborového hnutí se stala Česká a slovenská konfederace odborových svazů a Konfederace umění a kultury.
6. března
Česká národní rada změnila dosavadní název České socialistické republiky (ČSR) na Českou republiku (ČR). 13. března byly schváleny státní symboly ČR.
22. března
Federální vláda vypověděla mnohostranné dohody o měnových kursech se zeměmi RVHP.
27.-29. března
Federální shromáždění schválilo zákony o sdružování občanů, o právu shromažďovacím, o právu petičním, novelu tiskového zákona a občanského zákoníku. Po dlouhých jednáních (do poloviny března probíhala tzv. pomlčková válka) byl dosavadní název republiky (ČSSR) změněn na Česko-slovenská federativní republika (29. března).
31. března
Založena Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), levicová socialistická strana programově usilující o demokratický socialismus, v letech 1990-1991 byla součástí federalizované KSČS se slovenskou Stranou demokratickej lavice; předsedou se stal J. Machalík (od září 1990 J. Svoboda).
1. dubna
Založeno Hnutí za samosprávnou demokracii-Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS), usilující o samosprávné postavení Moravy a Slezska v rámci ČR (obnovení zemského zřízení a uznání Moravanů jako etnika s vlastní právní subjektivitou); předsedou byl zvolen B. Bárta.
11. dubna
Na zámku ve Lnářích proběhlo společné pracovní jednání republikových vlád o vzájemných vztazích mezi ČR a SR; šlo o první setkání na této úrovni po 20 letech.
18.-24. dubna
Federální shromáždění přijalo řadu zákonů: 1. o zrovnoprávnění všech forem vlastnictví; 2. o akciových společnostech; 3. o individuálním podnikání fyzických osob; 4. o státním podniku; 5. novelu zákona o podniku se zahraniční majetkovou účastí; 6. o hospodářských stycích se zahraničím; 7. o soudní rehabilitaci.
20. dubna
Federální shromáždění schválilo po dvojím hlasování nový název republiky: Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR); současně byl schválen zákon o státních symbolech (změněn byl státní znak - stal se "čtvrceným").
21.-22. dubna
Poprvé v dějinách naší země přijel na návštěvu papež - hlava římskokatolické církve Jan Pavel II.; byly uspořádány koncelebrované mše na Letenské pláni v Praze, na Velehradě a Vajnorském letišti v Bratislavě.
2.-9. května
Federální shromáždění schválilo zákony: 1. o funkčním období prezidenta a parlamentu; 2. o Radě obrany státu; 3. o zemědělském družstevnictví; 4. změny trestního zákona a trestního řádu (zrušen trest smrti). 3. května přijalo novelu zákona o soustavě základních a středních škol, která znamenala zkrácení školní docházky na 9 let a odstranění jednotné školy spolu se zavedením diferencovaného vzdělávání (dosavadní školská soustava byla doplněna o školy soukromé a církevní). Dále se zřizovaly (od 1. září t. r.) 4-8letá gymnázia a zákon o vysokých školách zaváděl dvoustupňové studium (bakalářské a magisterské) a mj. zakotvil akademické svobody.
7. května
Rada Evropy udělila ČSFR statut zvláštního hosta.
V Bruselu byla podepsána dohoda mezi Evropským společenstvím a ČSFR o obchodu a obchodní i hospodářské spolupráci.
14. května
Vláda projednala časový harmonogram hospodářské reformy a rozhodla o jejím radikálním urychlení (prosazeno stanovisko ministra financí V. Klause, jemuž oponoval především tehdejší místopředseda vlády a zastánce "třetí cesty" V. Komárek); současně mělo dojít k 1. lednu 1991 k uvolnění tvorby cen a k volné vnitřní směnitelnosti československé koruny.
20. května
ČSFR byla přijata do integračního seskupení Iniciativa čtyř (Jugoslávie, Itálie, Maďarsko, Rakousko - později Středoevropská iniciativa).
24. května
Federální vláda rozhodla o odstranění záporné daně z obratu u potravin a zvýšení jejich maloobchodních cen (od 9. července t. r.); zvýšení se týkalo 30 tisíc položek, v průměru činilo 24,6 % (bylo kompenzováno částkou 140 Kčs měsíčně na občana).
2. června
Na Staroměstském náměstí v Praze (u pomníku J. Husa) explodovala trhavina, která zranila 18 lidí; pachatel nebyl zjištěn.
8.-9. června
Po čtyřech desetiletích se konaly první svobodné volby do Federálního shromáždění a obou národních rad; ve volbách kandidovalo 22 politických stran, hnutí a koalic. Při účasti 96,79 % voličů získalo v ČR nejvíce hlasů Občanské fórum a slovenská Verejnosť proti násiliu (ve Sněmovně národů 45,9 %, tj. 83 mandátů ze 150 a ve Sněmovně lidu 46,6 %, tj. 87 mandátů ze 150). Na druhém místě skončila KSČM, za ní KDU/KDH. Obdobně nejvíce poslanců za Občanské fórum zasedlo rovněž v České národní radě (127), komunisté získali jen 32 mandátů, HSD-SMS 22 poslanců a KDU-ČSL 19 poslanců.
13. června
ČSFR, Maďarsko a Polsko podepsaly v Göteborgu dohodu s Evropským sdružením volného obchodu (ESVO) o zlepšení podmínek vzájemného obchodu.
26. června
Na ustavující schůzi České národní rady byla zvolena její předsedkyní D. Burešová.
27. června
Předsedou Federálního shromáždění se stal A. Dubček; v čele Sněmovny lidu stanul R. Battěk, Sněmovnu národů vedl M. Šútovec.
Jmenována nová 16členná federální vláda ("vláda národní oběti") v čele s M. Čalfou; nejvíce křesel obsadilo OF (4), 8 ministrů bylo bezpartijních.
29. června
Novou 21člennou českou vládu vedl P. Pithart; 10 ministrů delegovalo OF.
5. července
V tajných volbách byl zvolen prezidentem ČSFR V. Havel; získal 234 hlasů, 50 poslanců bylo proti tomuto jedinému kandidátovi.
8.-9. srpna
V Trenčianských Teplicích se konalo jednání vlád ČR a SR o variantách fungování federace a vymezení kompetencí mezi federací a republikami; i když zazněly slovenské návrhy na převedení řady resortů do pravomoci republik, převládl ještě názor, že "silné národní republiky vytvoří silnou federaci" (pro společný stát). Zástupci 10 slovenských národně orientovaných stran se však již 14. srpna vyslovili pro nezávislost SR.
17. září
Federální shromáždění schválilo scénář radikální ekonomické reformy přednesený M. Čalfou (její cíle již vyložil na Světovém ekonomickém fóru 6.-7. září v Praze).
20. září
ČSFR byla opět přijata za člena Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj.
27. září
Byl schválen vládní návrh zákona o malé privatizaci; Federální shromáždění jej přijalo 25. října t. r., účinku nabyl 1. prosince 1990.
2. října
Federální shromáždění schválilo zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd (restituční zákon).
3. října
Zřízena Rada hospodářské a sociální dohody ČSFR (tzv. tripartita) jako konzultativní orgán (vláda, odbory, zaměstnavatelé) pro projednávání otázek hospodářské a sociální politiky; do voleb 1992 plnila své poslání (udržela sociální smír), poté (zejména od roku 1994) vláda ztrácela zájem na jednání.
13. října
Na celorepublikovém sněmu OF v Praze byl zvolen jejím předsedou V. Klaus (ze tří kandidátů).
15. října
Provedena devalvace obchodního kursu koruny vůči dolaru (na 24 Kčs za 1 US dolar) a vůči dalším volně směnitelným měnám.
18. října
Na Dole 1. máj v ostravsko-karvinském revíru (v závodě Barbora) došlo k výbuchu, který si vyžádal životy 21 horníků.
25. října
Senát amerického Kongresu schválil poskytnutí doložky nejvyšších výhod ČSFR; to přineslo normalizaci vzájemného obchodu mezi oběma státy. Doložku 9. listopadu podepsal prezident G. Bush.
28. října
Na slavkovském zámku (u Brna) se setkali spolu s prezidentem V. Havlem všichni tři ministerští předsedové (federální M. Čalfa, český P. Pithart a slovenský V. Mečiar) a přijali společnou Deklaraci o československé státnosti se slibem čelit všem pokusům o narušení celistvosti a svrchovanosti státu.
5. listopadu
Došlo k jednání tří premiérů (M. Čalfy, P. Pitharta a V. Mečiara) o návrhu novely zákona o československé federaci, který upravoval přesun kompetencí z federální na národní vlády (kompetenční zákon); vláda ČSFR měla odpovídat jen za obranu, měnovou a zahraniční politiku. K dalšímu (rozšířenému) setkání došlo 10.-11. listopadu t. r. v Modre u Bratislavy a 13. listopadu znovu v Praze.
16. listopadu
Federální shromáždění schválilo zákony o navrácení majetku KSČ a SSM lidu ČSFR, zákon o uprchlících a zákon o mimosoudních rehabilitacích.
17.-18. listopadu
Do Prahy zavítal (poprvé v historii) americký prezident v osobě G. Bushe.
23.-24. listopadu
Proběhly volby do zastupitelstev měst a obcí; v ČR (24. listopadu) se jich účastnilo 51 stran a hnutí, nejvíce hlasů získalo OF (35,6 %), KSČM (17,2 %) a ČSL (11,5 %) při účasti 73,55 % oprávněných voličů.
4.-10. prosince
Československá "mise dobré vůle" vedená generálem M. Vackem jednala v Iráku o propuštění 40 československých občanů, kteří zde byli zadržováni.
12. prosince
Po napjatém jednání mezi slovenskou a českou reprezentací schválilo Federální shromáždění novelu ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o československé federaci (tzv. kompetenční zákon); na jeho základě byly delegovány na republiky pravomoce, které měla dosud v rukou federace. Novela byla 13. prosince doplněna o rozpočtová pravidla na rok 1991 v poměru: 35 (ČSFR) : 40 (ČR) : 25 (SR).
zahájení odsunu došlo 26. února t. r. z posádek v Krnově a ve Frenštátě pod Radhoštěm.
