Není nad to, když se sousedé sejdou u sudu piva před panelákem. O polední pauze jsme dojeli pro lavice a soudek Poutníka. Stůl jsme nebrali, jelikož se už do auta nevešel, a potom, v sušárně se beztak jeden válí. Odpoledne se honily mraky dost ošklivě, ale naštěstí déšť nebyl tak vydatný a vytrvalý, aby nás zahnal do vchodu. Stůl jsme nakonec nenašli, proto jsme půllitry odkládali na bednu, která se už válí několik let v kočárkárně. Jelikož účast byla podceněná, za dvě hodiny bylo sucho a jen díky urychlovacím panákům oslava Dne Vítězství dopadla vesele.