Letos naše chlapecká skupina měla namířeno opět do Rostocku na http://www.hansesail.com/. Předpověď počasí byla však nepříznivá, proto se operativně změnil kurs na Balaton. Ve čtvrtek v poledne jsem byl vyzvednut a po dálnici D1 jsme si to valili na jih. Ještě jsme udělali krátkou poradu v hospodě u Raušů ve Velké Bíteši. Při ovocných knedlíkách a Prazdroji se dohodlo, že nepojedeme do Vídně, ale rovnou do Budapešti. Konal se zde festival Sziget 2011http://www.sziget.hu/festival_english. V restauraci byl internet WI-FI zadarmo, takže jsem si hned do Androida stahnul mapy města a aplikaci Sziget. Cestou jsme udělali ještě zastávky na nákup dálniční slovenské a maďarské známky. Pozdě odpoledně jsme byli před Budapeští.
Zjistil jsem, že nová automobilová nabíječka na Android nenabijí. To jsme byli docela v prdeli, protože navigace už mlela z posledního. Ale naštěstí jsme trefili správný směr. Našli jsme si malé parkoviště u pumpy, kde jsme spolykali řízky se salátem a po krátkém přesunu před hypermarket, kde jsme nechali auto, jsme vyrazili na obhlídku. Po kilometru jsme došli k bráně fesťáku. Bylo zde dost lidí a asi 50m fronta na lístky. Stáli jsme u plotu a přemýšleli jestli jít dovnitř nebo ne. Nakonec jsme se rozhoupali, že půjdeme dovnitř. Fronta šla rychle a za chvilku jsme byli u pokladny. Rukama a posunky jsem zakoupil lístky. Jeden stál 12000 for., přibližně tedy litr. Kontrolama jsme prošli hladce, zřejmě jsme už v našem věku nevypadali nebezpečně. V areálu bylo lidí hodně, ale ne kritické množství. Zachytili jsme konec koncertu Good Charlotte a jali se přesouvat na stanoviště kde měli vystoupit Helloweeni a Judas Priest. Cestou jsme míjeli několik podií, na kterých se hrál všemožný žánr. Helloweeni začali hrát na čas, ale ozvučení bylo děsné. Vydrželi jsme asi půlhodiny a pak jsme si šli sednout, jelikož jsme měli hlad. Jídlo bylo na karty, které se musely nabíjet. Nějaký čas jsem hledal kiosek s prodejem karet a tu jsem pak nabil 5000 for. Pivo Dreher stálo 530 for a Plzeň 790 for. V půl deváté začali hrát Judasi.
Jejich nádhernou šou jsme opustili ve čtvrt na jedenáct. Z dusna a vedra se počasí přehouplo do zimy. Byli jsme jen nalehko. Prošli jsme tedy narychlo areál a zastavili jsme se jen už na Rokenrolové scéně, koncertu The Chemical Brothers, cikánské scéně a Travesty show. Po půlnoci jsme si to už mířili na parkoviště. Nasedli jsme do auta a jali se hledat něco k ubytování. Bloudili jsme po Budapešti a ve čtvrt na dvě když jsme blbě odbočili, jsme to zapíchnuli na nějaké pumpě. My jsme si s Milanem lehli před auto a hned jsme spali. Ráno bylo ažuro.
Na pumpě zastavilo pár aut se snědými, takže po rychlém kafíčku, jsme se rozhodli vrátit do Budapešti. Vyjeli jsme na hrad a až nahoru. Ráno zde nebyla ani noha. Po prohlídce rozsáhlého komlexu, jsme dojeli ještě do města.
Že si kluci vyberou peníze a podíváme se po restauračkách. Auto jsme nechali pod mostem na nějakém parkovišti, kde byl sice automat, ale peníze vybírali nějací místní. Samozřejmě jsme nedostali potvrzení o zaplacení. Prozatím jsme to neřešili a vyrazili k Parlamentu. Zde se klukům podařilo vybrat peníze z bankomatu. S cizími jazyky si zde opravdu nelámou hlavu. Zapadli jsme do kavárny, kde jsme si dali pivo a nějaký dortík a po krátkém přesunu jsme našli vývařovnu 4. cenové skupiny, kde měli výborná jídla za pár forintů. Po obědě jsme zase dostali žízeň, ale raději jsme si prošli baziliku sv.Štěpána.
Po prohlídce nastal přesun k autu. Po krátké při s parkovací babou, která nám ukazovala na hodinky, že jsme prošvihli čas, jsme se dožadovali dokladu o koupi. Když nám bába signalizovala, že nám ho nedá, naskákali jsme do auta a vyrazili z parkoviště. Chtěl jsem se podívat ještě do lázní, ale nakonec jsme zvolili odjezd na Balaton. Dojeli jsme až do Zamardi, kde jsme se chytnuli ukazatele na kemp. Byl to takový zahradní plac s několika stany. Zajeli jsme kousek do hospody, kde jsme se po několika pivech a kořalkách rozhodli, že tu přespíme. Zajeli jsme do kempu rozbalili stany a šli jsme se vykoupat. Balaton byl teplotně akorát a po půl kilometrové chůzi se i v něm dalo zaplavat. Voda byla čistá, zelenomodrá, podloží písek. Vydrželi jsme u vody až do večera.
Záchody i pláž byly zadara. Chěli jsme se podívat na trhy, které jsme viděli cestou, ale nakonec zvítězila místní restaurace. Zde jsme se pěkně upravili a přežrali. Milan v ní nechal svoji oblíbenou mikinu. Já jsem pak spal venku na karimáně, ale večer začalo poprchávat, tak jsem zalezl do stanu. Ráno, po nekonečném čekání až se uvolní jediné dva záchody a jedno umyvadlo, jsme nasedli do auta a jeli se podívat na trh. Zajímavé zde byly akorát kotlíky. Kafe jsme si dali až o kus dál na lanovém centrum. Protože jsme měli hlad zajeli jsme si na pláž na langoše. V restauraci se rozhodlo, že objedeme Balaton. Po složení stanů a zaplacení 36 eur namířilo naše auto k severu. Jeli jsme lážo plážo. Po několikaterých krátkých zastávkách a nákupech zeleniny, vína, klobás jsme udělali delší pauzu na prohlídku Keszthely.
Večeři jsme si dali pak na molu v Tihany. Bylo už pozdě a proto jsme zvolili první kemp v Balatonfured. Byl docela velký a nebyl plný. Jelikož přišla krátká sprška, objížděli jsme zatím autem kemp. Po přeháňce jsme postavili stany a šli se vykoupat. Voda byla večer příjemná.
Zašli jsme do místního restauránu a dali si halászlé (rybí polévka). Byla výborná. V dáli zněla muzika, tak jsme se rozhodli, že se tam podíváme. U brány kontrolovali příchozí a já měl kartu ve stanu, tak jsem se pro ni vrátil. U brány už nikdo na mě nečekal tak jsem vyrazil sám. Došel jsem až na hlavní promenádu, kde to "žilo". Navíc se zde konala ochutnávka vín. Chodil jsem mezi stánky a koštoval. V 23.00 trubač zadul a všichni jak na povel zavřeli. Přesunul jsem se šněrmo do kempu, u brány mě stejně nikdo nekontroloval, a jelikož jsem měl spacák v autě tak jsem pěkně v noci klepal kosu. Ráno jsem si musel udělat kolečko po kempu abych se zahřál. Nicméně nastal opět krásný den a po vylíčení svého nočního zážitku jsme se rozhodli, že v kempu ještě jeden den zůstaneme. Došli jsme si do místního Tesca na nákup, kde jsem ocenil, že potraviny "alá čína" zde nebyly. Mléko bylo v základu 2.8% tučné a i kakaové mléko, které jsme si kopili, by se dalo skoro přirovnat k sirupu. Po snídani jsme si šli lehnou na pláž. Zde jsme vydrželi do odpoledne.Na oběd jsme zkusili opět Langoše a pivo Soproni. Měli zde ještě Gossera. Ale stejně všechna piva chutnala stejně. Kluci dali ještě rybu v těstíčku. Co se týká jídla, tak to fakt nemělo nikde chybu.
Večer jsme došli na kolonádu a opět zde byla ochutnávka vína. Už zde nebylo tolik lidí asi proto, že byla neděle. Já jsem si dřepnul na první lavici a pil už jen "muškát". Vína zde byla slaďounká. Když začali zavírat, šli jsme do kempu. U brány jsme si dali malé nealkoosvěžení a šli spát. Ráno byla velká rosa skoro jako po dešti. Nechtěli jsme balit mokré stany, proto jsme se šli ještě vykoupat do Balatonu. Po rychlém sbalení jsme vzali směr Veszprém.
Prošli jsme se historickým centrem a po obědě si to zamířili na místní tržnici. V ní jsme utratili forinty do mrtě. Po nakoupení flašek vín v Intersparu už nezbývalo než se s Maďarskem rozloučit a jet domů. Za hranicemi se Slovenskem jsme klima přepnuli na topení a za stálého deště si to valili po D1 domů.
