V sobotu jsem ženě při odpolední siestě vypnul televizi, dávali nějaký doják s O.Novým, popadl jsem foťák a na doporučení kamarádů jsme vyrazili do Dobré Vody u Pacova na Vodafest. Značení k místu akce bylo dobré takže po zaparkování Astry jsme lehce našli louku, kde měli hrát punkové kapely. Při vstupu jsme byli odchyceni pořadateli a po zaplacenéí 180,-Kč jsme mohli dále. Rovnou jsme si došli pro pivo Poutník za 20Kč. Ve frontě mi nějaká holčina sdělila, že přišla podpořit svojí mamku, takže jsem si domyslel, že to musí být členka první kapely NNP. Její členové se mi zdály nejstarší. U poslechu NNP a Bastards Way jsem si tak říkal, jest-li jsem neudělal chybu, že jsem sem jel. Ale další kapely už byli lepší. Nehasit Vodou a Žádnej Stres mě poslalo do stánku pro další pití. Ještě vydržím. Nakonec jsem ještě zůstal na Houbu a pak jsem definitivně opustil tento minifest. Při cestě domů jsem musel uznat, že i přes malou účast diváků, to byl super zážitek. Pořadatelé na této akci mohli sotva něco vydělat, ale třeba další ročníky už budou v návštěvnosti lepší. Trochu mi fest připomenul "Reportážní povídku za pět litrů hříbků v sladkokyselém nálevu, " od Oty Pavla. Konec povídky by mohl končit i takto....
"A pak najednou mi zas bylo do breku, protože jsem si uvědomil, že takoví lidé jakou jsou Mlíkaři, musí lákat novináře a spisovatele na hříbky v sladkokyselém nálevu, zatímco u šaten zpěváků a sportovních hvězd stojí zástupy žurnalistů. A čekají a čekají, aby znovu a znovu mohli popisovat, jaké má Pelé kopačky a B.B. poprsí. Koho to prosím zajímá, jak hrají na Vodafestu? Nikoho. Ale jedno je jistý, dámy a pánové, že bez Mlíkařů by festy umřely stejně, jako by lekla ryba bez vody. Myslím ten fest malý, opravdový."
Nehasit Vodou
Žádnej Stres
