V sobotu 25.7. jsme v 32 lidech vyrazili k Semilům na týdenní dovču. Provoz byl hustý takže jsem s naší kolonou ztratil kontakt už před Humpolcem. Najel jsem na dálnici a přes Kácov jsem jel do Kopidlna. Zde byl objednán oběd. Na mé cestě nebyl provoz aut. Na rozdíl od druhé zbylé skupiny jedoucí v koloně stěhování národů, která přijela o více než hodinu později. Dojel jsem pro dva sudy Holby, aby bylo co večer pít a pak jsem si dal tataráka. Když jsme dorazili všichni na základnu do Klinkovic, ubytovali jsme se a rovnou narazili sud. Ubytování bylo takové zajímavé a neodpovídalo tomu, co jsme čekali. Bazén i když šla filtrace nebyl čistý, v jednom baráku byl smrad ze skladiště, že by člověk padnul, inzerovaní koně tu už notný pátek nebyly, na jediné sprše a záchodu se nám motali neznámý lidé, přičemž jsme jasně zaplatili i jedno neobsazené místo navíc aby byla naše banda sama. Majitel byl nepříjemný, jak cesta do práce, takže jsme z toho byli otrávení ale náladu nám to nezkazilo. Večer jsme si dojeli do města pro proviant a na druhý den jsme vyrazili na Riegrovu stezku.
Ráno bylo sice všelijak, ale pak se mraky rozptýlily a nastal pařák.Po projití stezky jsme to vzali nazpátek přes Spálov. Než jsme se doploužili k autům a našli v Semilech slušnou hospodu byly čtyři hodiny. Večer jsme dorazili druhý sud Holby. V pondělí ráno jsem vyrazil busem do Prahy pro nový řidičák . Docela šla fronta rychle, takže jsem stihnul ještě popolední autobus zpět. V hospodě U Námořníka jsem si dal oběd a zavolal jsem na základnu, aby pro mě někdo dojel. Ostatní měli ten den autoturistiku na Trosky a Sychrov. Pro nás a děti jsme připravili plnění Bobříků a tak večer bylo plnéní některých z nich. Plnili se diciplíny plavec, v bazéně areálu, poznání květin, hmat, paměť, mlčení, mrštnosti a slušnosti. Největší problém dělal bobřík šlušnosti neboli vydržet pět hodin bez sprostých slov a posunků.
Ten se plnil celý týden, protože to byl nadlidský úkol ho splnit. Rovněž z bobříka mršnosti, kdy se skákal klasický panák na asfaltu, odešly tři belhoty. V úterý se jelo na Bozkovské jeskyně. Jenže bylo plno, tak jsme se objednali na následující den. Po obědě v místní restauraci jsme vyrazili na Cimrmanovu vyhlídku do Nouzova. Na Sever a na Jih.
Ještě jsme chtěli do muzea techniky, ale to jsme přejeli a tak jsme pokračovali na základnu. Večer se plnil bobřík plavání a narazili se nový sud se Svijany. Ve středu jsme jeli do objednaných Bozkovských jeskyní a pak do Jíčína, vrátit prádné sudy. Na oběd jsem si zašel do mexickérestaurace, která byla trochu dražší, takže ostatní šli na rychlovku do bufetu za náměstím. Ještě jsem se podíval na Rumcajsův svět a mazal jsm na základnu, protože jedna grupa musela domů k vůli hospitalizaci kluka. Měl jsem připravené dřevěné pamětní placky a chtěl jsem ji je předat. Odpoledne začalo pršet, tak se plnili bobříci a narazil se další sud piva. Čvrtek byl odpočinkovým dnem, takže jsme si udělali autoturistiku na Sychrov a Hrubou skálu. Večer jsem na rozdíl od ostatních, kteří se veselili do rána šel brzo spát, protože jsem se chtěl podívat na rozhlednu Kozák. Ráno v osm už jsem stál u ní a pokračoval jsem po hřebenu na Tábor.
Nikoho jsem cestou nepotkal, kromě jedné ženské, která se opalovala svlečená kousek od značky. V Ploužnici v hospodě jsem si dal šišky s borůvkami a pokračoval jsem do Lomnice. Zrovna jel bus do Semil. Ze Semil jsem to chtěl vzít zkratkou na základnu, ale zabloudil jsem, takže jsem přišel úplně z druhé strany než jsem očekával. Dal jsem jedno z posledních piv ze sudu a šel jsem dodělat placky na památku.
