V pátek 24.4. mě kamarádi pozvali na své narozky. Moc se mi nechtělo, protože ten den umřel nás oblíbený kolega, ale nakonec jsem na to kývnul. Zajistil jsem si od souseda odvoz nazpátek, nabral jsem cestou pár lidí a koupil nějaké pamlsky, abych nepřijel s prázdnou. Kluci měli Bernarda dvanáctku a černou jedenácku, která se čepovala v různých poměrech. Venku se pekly palec tlusté stejky, hrály se staré fláky, hlavně The Pogues. Ono to není jednoduché se shodnout na nějaké muzice, když každý z nás má rád něco jiného. Na Pogues se dalo ale tancovat i bez bab. Ale to až když bylo po jednom sudu piva.
Vrcholem večera bylo vrhání nožů a vidliček na nějakého dlužníka, který byl namalovaný na papírovém kartonu. Tahle zábava nám vydržela snad hodinu a brzo nebylo už ani čím jíst. Ale při druhé várce stejků úplně všichni u stolu náhle vytáhli svoje osobní nože a vrhli se na hory masa. Ještě, že jsem měl také svoji Victorii. Jinak stejky byly super naložený, opět jsem si posílil špeky. Naštěstí před půlnocí přijel soused a odvezl mě, takže jsem nepuknul.
