V pondělí 2.5. jsem to zapíchnul v práci hned po obědě, obléknul jsem si už po druhé v krátkém čase bílou košili a hnal jsem svoji Astru na Motolský hřbitov. Byl nádherný slunečný den, ale co to bylo platné, když jsem se šel rozloučit s mým spolužákem- kamarádem. Parkoviště bylo docela narvané, tak jsem auto prdnul doprostřed, čímž jsem založil pro další auta nové parkovací místo. Nakonec ten nával lidí byl jen pro kamaráda Milana. Jiný pohřeb už ten den nebyl. Síň byla našlapaná a já jsem se rozpouštěl nad akumulačkama, u kterých jsem stál. A jak se mi honily hlavou vzpomínky, pomyslel jsem si, kdo ví Milane, jest-li ti zahrajou tu písničku od Tří sester, kterou sis přál zahrát na svém pohřbu, když jsme takhle jednou při cestě blbě kecali. To cédo jsem znal nazpamět, protože v Jeepu ani snad jiné neměl. A jak se Tři sestry ozvaly z repráků, už jsem věděl, že je to dobrý. Druhá smuteční písnička, která byla u Milana IN byla od Deep Purple Child in Time. Kondolenci jsem vzdal a se spolužáky jsem odcestoval do zamluvené hospody, kde jsme zavzpomínali, ale hned jsme naplánovali další akce. Život prostě jde dál.
