Na týden jsem se v červenci jel podívat s rodinou do Jeseníků. Ubytování se zajistilo v Kunčicích u Starého Města na chalupě Stavěnka. Vybavení chalupy, výhled, to vše bylo super. Až na příjezd k ní bych pobyt hodnotil na jedničku. Kopec k chatě byl na spálení spojky. Ve Staráku byla Anenská pouť, takže jsme se nejdříve šli naobědvat do jediné otevřené hospody v Kunčicích U Rumařů. Pivo Holba, Lobkowicz, jídlo výborné. Hned jsem si objednal na večer pečené koleno. Odpoledne jsme se šli podívat na pouť, ale bylo to o ničem. Večer jsme si došli všichni na jídlo a pak se z chalupy dívali na ohňostroj. V sobotu skončilo pěkné počasí. V neděli jsme dojeli do Červené Vody pro objednaný sud Krakonošské jedenáctky, protože jsme si vezli chlazení. Když už jsme zde byli, vyrazilo se na Suchý vrch a tvrz Bouda. V bufáči Kramářovy chaty jsme dali občerstvení a trochu jsme zde oschnuli, protože nás chytil cestou déšť. Pokračovali jsme na Boudu, kterou jsme si prolezli. V podzemí bylo dost chladno.
Naštěstí se vyčasilo a cestou k autu i svítilo sluníčko. Proto se navštívil ještě klášter v Dolní Hedeči. Opět ale šla fronta, takže jsme obešli klášter, doběhli k obelisku a jelo se na základnu. Večer jsme grilovali.
V pondělí pršelo ale když přestalo, udělali jsme turistický okruh kolem chaty přes Medvědí boudu. Bylo mokro a kluzko, ale zase jsme snědli hodně borůvek a nasbírali mraky hub. Tím bylo o zábavu na večer postaráno. V úterý mělo být lepší počasí a tak padnul návrh jít na Králický Sněžník. Sice nepršelo, ale bylo děsně mokro. Já měl naimpregnované Merrellky, takže jsem zatím každý den měl po výletech suché ponožky. Ale ostatní začali nachlazeni odpadávat. Na Králičáku jsme byli skoro sami. Aby ne.
Ani jsme se moc nezdrželi a pokračovali po modré a zelené okruhem zpátky k parkovišti. Pochodovali jsme sami. Nikde, nikdo. Po nákupu proviantu v Jeseníku se jelo na základnu. Dnes byl jediný hezký den týdne. Ve čtvrtek pršelo celý den. Dojeli jsme s auty ke Kladské bráně a pokračovali v plášťěnkách po červené. Pořád pršelo, tak jsme seběhli při první odbočce do Stříbrnice. Opět kromě mě všichni na poslední louce nabrali vodu do bot. Navíc zde krávy zanechaly lejna a o slalom bylo postaráno. Zaparkovali jsme v chatě "Na Štvanici". Dal jsem si pivo na cestu a vyrazil se švárou pro auta. Za hodinu jsme byli nazpátek. Jelikož sud piva nám došel, posbírali jsme petky z batohů a od místních hostů, že do nich natočíme Holbu. Ta došla. Měli už jen Bernarda. Naštěstí o kus dál u Kampů Holbu měli a večer byl zajištěný. Nutno dodat, že díky akumulačkám a krbu se nám dařilo věci do rána osušit. V pátek jsme posbírali pláštěnky a rozhodli jsme se pokořit Dlouhé Stráně. Šli jsme tři. Ostatní zůstali v Losinách. Lanovkou jsme pohrdli. Došli jsme do bufáče U Medvěda, kde jsme při grogu a pivu přečkali přeháňku. Na Stráně jsme to vzali po silnici, protože nás jedna rodinka, s kterou jsem se dal do řeči, varovala, že červená je samé bahno. Za větru a deště jsme vyšplhali nahoru. Pod pláštěnkou jsem byl úplně mokrý. Náhradní věci jsem nechal chytře v autě. Najednou se udělalo hezky. Byl vidět krásně Praděd.
Obešli jsme nádrž. Nějaká paní vysvětlovala synkovi, že je to vodárna. To jsem se teda zasmál. Přemýšlel jsem, že bych sjel dolů na koloběžce, ale nakonec jsem volil uschnutí na sluníčku a sváču z batohu. Bylo půl páté a čekala nás cesta dolů.
Najednou se všichni vypařili a dolů jsme šli sami. Poslední úsek cesty jsme to vzali po černé bike-trek trase. Sotva jsme jí zvládnuli po svých. Nabrali jsme zbytek v Losinách a jeli si nakoupit pár dobrůtek do Kaufu do Šumperku. V sobotu jsme jeli domů. Vrátil jsem sud a vzal poslední plato plechů Holby. Následující týden byla vedra. Ale to už jsem makal a potil se v práci.
