Po pátečním Rybářském plesu jsem se v sobotu 18.3. otočil v Praze u našich, a jelikož jsem nestihnul navštívit plánované checkpointy, dojel jsem si do Prahy s kamarády ještě v neděli. Auto jsme nechali na Smíchově a pěšky jsme se přesunuli nejprve na Neviditelnou výstavu. O výstavu byl docela velký zájem, museli jsme čekat.
Nakonec jsme se dočkali a vešli jsme do naprosté tmy. Ani jsem nevěděl, že moje certiny svítí. Asi hodinu jsme bloudili s průvodkyní ve tmě. Sem tam mě naháněla, a tak jsem si myslel, že průvodkyně má infra kameru, protože mě vždy odlapila. Jenže to byla slepá holka. Na konci putování byl bar, kde jsem si dal limču. Naštěstí jsem věděl, že mám kovovou 50ku, jinak bych asi nebyl schopen zaplatit. Chvilku jsme pokecali a nakonec jsme byli vypuštěni na světlo. Hodili jsme s kámarádem do kasičky dvě stovky a po této zajímavé výstavě jsme pokračovali dál. Měli jsme už hlad a do cesty nám skočila indická restaurace. Dal jsem si menu Bombay Express a bylo docela dobré. Musel jsem zaplatit pěti litrem a bylo mi vráceno ve stovkách. Docela mi peněženka vytahala kapsy. Přes ceáčka, kde jsem si koupil dva pakly ponožek, jsme došli do Obecního domu. Kamarádi měli nějaký slevový vourcher a já jsem platil vše full. Za blbý dortík a kafe jsem platil přes dvě stovky.
Bylo narváno, ale vcelku příjemná atmosféra, takže jsem peněz nelitoval. Vrátili jsme se do Smíchova, kde jsme museli navštívit italskou restauraci. Pracovali zde známí - pelhřimáci. Ani nás nechtěli pustit domů. Ale museli jsme ještě koupit boty na Zlíčíně, proto rychle Sbohem a šáteček, nasedli jsme do auta a za soumraku vyrazili směr Zlíčín. Po nákupu křusek už jsme zamířili domů, s přestávkou u Mekáče u Lokte, kde jsem si dal svůj oblíbený jahodový shaker.
