Poslední vánoční týden začal mrazivě. Potřebovali jsme ještě zaměřit hranice lesa a docela byla při práci zima.
V pátek 22.12. už bylo tepleji, vzal jsem si dovolenou, abych stihnul koupit nějaký ten dárek. Dopoledne jsem k dárkům ještě koupil pro bábu kytku k svátku a kapra. Byl snad poslední v rozumné velikosti. Na ty, co pak z kádě, vylovili, už neměli ani závaží. Proto je prodávali jako 7 kilové kusy. Ve dvě jsem odjel na Prahu. Cesta byla vymetená a za hodinu dvacet minut jsem parkoval doma na Červeňáku. Po lehkém zdržení jsem se jel podívat na perníkové jesličky na Hanspaulku. Ale netrefil jsem otevíračku. No nic, navštívil jsem spolužáka a ještě mě napadlo podívat se na hřbitov Malvazinky a zapálit svíčky na hrobě babičky a táty. Ovšem při sjezdu na Evropskou jsem nějak přehlídnul pseudokulaťák, který jsem pěkně přelítnul. Byla to velká šlupa. Auto nevypadalo, že se mu něco stalo, ale minul jsem odbočku na hřbitov, proto jsem pokračoval do Alberta v Průhonicích. Zde jsem nakoupil poslední věci na Štědrý den. Při vyjíždění z parkoviště jsem zaregistroval olejovou skvrnu. Samozřejmě byla ze mě. Koupil jsem dva litry oleje na pumpě a modlil se, aby se mi nerosvítila kontrolka stavu oleje. Dálnici jsem profrčel a rovnou jsem zajel do autoservisu. Chlapi měli podnikový večírek, do kterého jsem se zapojil a tak jsem přišel domů ve dvě ráno. Nakonec mě ten odvoz kapra stál tři tisíce korun - nová vana + výměna oleje. Ráno 23.2. jsem opět stál frontu na kapra. Opět zde prodejci prodávali lochnesky, ale menší kusy už byly na prodej také. Dojel jsem pro stromek a cestou jsem si domluvil s kamarádem, že na Štědrý den si uděláme pochod Rychnov - Pelhřimov.
Ráno 24.12. jsme se nechali odvést autem na start a docela v teplém, ale větrném počasí jsme mazali nazpět. Na Křemešníku byla hospoda zavřená, takže jsme se moc nikde nezdrželi. Před druhou hodinou jsme byli ve městě a na "Střepině" jsme dali rychlá piva. Vánoční pohádky mě minuly, protože jsem šel brzo spát. Odpoledne 25.12. jsem šel dát dohromady meteostanici na střeše. Počasí bylo fakt vánoční.
Večer se strávil na "Střepině" hraním her. Po pracovním týdnu mě už čekal ke konci roku jen Silvestrovský výstup na Javořici. Jubilejní dvacátý, památný knoflík byl černý. Cesta z Pařezitých byla sice kluzká, ale za hodinu jsem byl nahoře. Dal jsem si výbornou klobásu za pade a pádil jsem nazpět k autu. Na večer se dojelo ke známým, ale nepřeháněl jsem to a vzal jsem první svoz. Před druhou už jsem byl v limbu.
