Kamenický pivovar 11.5.2018

U středečního piva jsem dostal nabídku, jest-li nechci jet na exkurzi do kamenického pivovaru. Hned jsem na ní kývnul. V pátek jsem trochu nestihal a na místo srazu před Agrostrojem jsem musel popoběhnout.  Autobus už stál před vrátnicí a v něm asi 8 lidí. Tak to bude dost komorní záležitost, pomyslel jsem si. Zeptal jsem se řidiče, jestli jede do Počátek a pak na Vídeň, a ten, který pochopil vtip, mi odpověděl, že jo. Jenže, rozhovor zachytil poslední dobíhající člověk, který opravdu potřeboval jet do Počátek. Nedal si to vůbec vymluvit, nechtěl vystoupit, protože si myslel , že si z něj děláme srandu, že jedeme do Kamenice. Nakonec byl udolán, a tak vystoupil a pokračoval na autobusové nádraží. Autobus se konečně rozjel a po sběru v Proseči a Ustrašíně, nastala tlačenka v uličce busu. V pivovaře se musela naše výprava rozdělit na dvě části, aby se dala exkurze zvládnout. Nepospíchal jsem, zůstal jsem jako druga, a na venkovním posezení jsem začal dvanáctkou. Všichni opatrně začali desítkou. Stačil jsem však dát dvě a už se šlo na prohlídku. Každý dostal malou skleničku ve tvaru půllitru, do které bych se styděl dát i panáka. Někteří, včetně mě, si vzali půllitry ze zahrádky. Tak jsem mohl ochutnat dvanáctku z tanku v plné míře. Nutno dodat, že se ochutnávala desítka a dvanáctku jsem si vyžádal. Nakonec se k ní nahrnuli všichni. Po prohlídce byl raut. Jídlo bylo dobré, ale váznul přísun. Na stůl se ještě nosily ty malé půllitříky se vzorky, ale každý si objednával pivo normální a tácky zůstaly netknuté. Pustila se TV s hokejem z mistrovství. Musím říci, že byla hospoda dost plná. V deset došlo pivo - jedenáctka. V pivovaru? Já jsem pil svoje dvanáctky, proto jsem nemusel přecházet. Nakonec, když už došlo jídlo a pivo moc do krku nelezlo, zaplatili jsme, namáčknuli nás do busu a jelo se domů. Za dvě stovky bezva výlet,