Letos se pacovní porada konala v Koutech v hotelu Luna. To je od Pejru kousek. Odpoledne jsme šli na Melechov býv.rozhlednu. Měli jsme od ní klíče, ale samozřejmě vyhlídka byla už zarostlá stromy, protože ztratila pro náš rezort význam. Nazpátek jsme kličkovali lesem a prohlíželi si staré mezníky. Byl čas večeře.
Do devíti jsme měli volno, tak jsem si šel zaplavat do bazénu. Byl jsem sám, což mě moc nebavilo. Nazpátek jsem potkal říďu z Brodu, toho jsem ukecal na bazén. Ještě jsem se tedy vrátil na pár plavacích kol. V devět jsme měli lehké posezení s rautem, na kterém měl být i můj oblíbený tatarák. Dnes byl den s Bernardem a jeho pivo zde točili za 15,-kč. Já jsem pil lahvovou Plzeň, ta neublíží. K půlnoci už vázla u našeho stolu zábava, tak jsem vymyslel, že napíšeme dopis a dáme ho do flašky od vína, kterou pošleme po rybníku před hotelem. Servírka ochotně přinesla prázdnou lahev a špunt a my jsme vymýšleli dopis. Nakonec to odnesl řídící, jehož telefonní číslo a prosbu o pomoc jsme hodili spolu s moji stovkou, na podporu splnění vzkazu, do rybníka. Byli už dvě ráno, a po dobré práci jsme šli spát. Já jsem se ještě zaseknul na baru se servírkou na debatě o ferratách. Takže spánek byl až ve tři ráno. V poledne na konci konference jsem si málem dával sirky do očí. A to mě čekal ještě dnes čundr. Několi zoufalců od našeho stolu se pokoušelo kolem rybníku hledat naši flašku, ale nenašli ji.
