Ráno po osmé jsme s kamarádem nasadili svižné tempo na Křemešník. Raději jsme většinou šli po silnici, protože jsme nechtěli po večerním dešti zapadnout do bahna. Na Křemešníku nikdo nebyl a ještě byla zavřená hospoda. Otočili jsme se a mazali nazpět, abychom stihli otevřenou "Střepinu". Rychlé dvě piva a byla zavíračka.
