Na ochotníky z Rynárce jsem se těšil. Ty nikdy nezklamou. Přijel jsem brzo, abych zaparkoval a mohl si dát v hospodě kafe a limču. Kafe bylo dost horké, musel jsem si ho vzít do sálu, jinak bych zmeškal začátek představení. Seděl jsem úplně vzadu, tak to nikomu nevadilo. O přestávce jsem vrátil sklenici a po skončení veselohry jel domů. Kam se hrabe na ně TV.
