Listopad

 

1.11.1988

Ráno, jelikož jsem měl ZVR, jsem se flákal. K snídani byl rohlík s máslem a hrachová polévka. Šlo se na Duklu, kde jsem do 11.00 kecal s Bohuslávkem. Zašel jsem si do sámošky, kde jsem si koupil jahodové mléko. Po návratu jsme měli dupat. Naštěstí jsem půjčil klíče od pokoje, tak jsem se nemohl převlíknout a tudíž i dupat. Četl jsem si noviny. Za chvíli se vrátili kluci, co měli dupat. Sešlo se jich na buzerplace jen 6.

K obědu byla svíčková. Přišel dopis č.5 od Jany. Opět byl nový nástup na přísahu. Museli jsme si obarvit přezky na zeleno a vzít si vycházkový oděv i když venku byla pěkná zima. Naše čestná rota se skládala ze všech možných vojáků a proto jsme pochodovali nejhůře. Zítra budeme nacvičovat celý den. Veselo bylo jednou z Gumou, který šišlal. Velel například "pšímo hleď" apod., takže jsme se mohli potrhat smíchy.

K večeři byly bochánky s povidly a mléko. Večer jsem si přešíval knoflíky na pracovním plášti za zlaté. Vyměnil jsem si i trenky, které už po měsíci psaly. Začínám mít nějakou kopřivku. Buď po špíně či vitamínů, které denně jím. Vláďa Fiala je zase nemocný. Už jsem dostal vycházkovou knížku. Dnes se začíná na pokoji topit. Máme v místnosti děsnej smrad z toho jak se kamna vypalujou.

2.11.1988

Ráno budíček. Pár kluků od nás začalo stavět kolonu aut a odjeli pryč. Ráno bylo poměrně teplo. K snídani byla budapešť s rohlíky. Šli jsme opět na Duklu, kde jsme se váleli. Naši mladí zde měli přísahu. Přišli i pionýři ze škol, složit svůj slib. Skočil jsem si do sámošky, ale nic jsem si nekoupil. Po přísaze mělo velení žranici. My vojáci jsme dostali jen řízek s koláčem. Zahradník chtěl mít celý stadión natřený vápnem, takže jsme šli na Duklu i odpoledne místo dupání. Venku byla pěkná zima a foukal vítr. Já jsem chodil s lopatou sem tam a kecal jsem s klukama, který řídili V3Sku. Na korbě měli trochu nasbíraného listí a jezdili s ním sem tam, aby předstírali činnost.

Nácvik přísahy probíhal jako obvykle. Dnes byl pérován hlavně 1 pluk. Zahradník pak poslal do kasáren spojku, aby šli nacvičovat i vojáci, kteří se právě vrátili z výjezdu. Ani se nestačili pořádně najíst. Nechali jsme si na zítra nenatřený budnik tribuny.

K večeři bylo lečo a pak jsem koukal na hokej. Vyhráli jsme nad Rusáky 4:1. Mimo jiné jsem se dozvěděl, když jsem nesl na štáb knížku, že mám 2+1 dovolené. Opět jsem měl ZVR. Naštěstí nikdo neměl vycházku.

3.11.1988

Ráno jsem se vzbudil opět o něco dříve. Jako ZVR jsem všechny vyhnal na rozcvičku. K snídani byly loupáky s marmeládou. Pak jsem šel s klukama na Duklu natírat. Byli jsme od barvy pěkně špinvý. Vrátili jsme se do kasína v 13.00.

K obědu byly kolínka s omáčkou. Protože jsem předběhnul řadu, chytil jsem se s nějakým záklaďákem. Ani jsem neměl hlad. Když jsem se zušlechtil šel jsem na štáb. Nějaký dozorčí mi poradil, abych se zeptal Zahradníka, kdy jdu na tu svou dovolenku. Ten se mnou vyběhl. Štábní písař mi poradil, abych přišel v půl třetí, že přijde náčelník štábu. V půl třetí jsem na štábu stál s nějakými kluky, kteří rovněž jeli pryč. Náčelník nám řekl, abychom se hlásili v místě bydliště. Mě propustil až posledního, jelikož jsem neměl obalenou vycházkovou knížku. Výkoňák zasky mi obal půjčil. Chytil jsem se jednoho vojáka, který kráčel na nádraží.

V Pelhřimově jsem byl za dvě hodiny.

4.11.1988

V šest jsem vyrazili s Janou do Kojčic a pak do Prahy. Nejdříve jsem si zajel do Čkalovky pro razítko do propustkové knížky. Koupil jsem knížky pro Janu a jel do Sjezdového paláce, kde měla Jana promoci. Přišel i Rosťa a Standa. Po promoci se šlo k Šuterům. Bylo zde docela útulno a nad stolem bylo náhodou vypáleny iniciály JB. Přišla sem Dáša, která jela za babičkou. Rosťa má známost s nějakou západní Němkou se svištěm. Do Pelhřimova jsme přijeli v 18.00. Šlo se brzo spát. Překonal jsem se a spal s Janou na jedné posteli.

5.11.1988

Ráno jsem šel s Janou do města nakoupit a Romaně vrátit občanku, kterou si u nás zapomněla. Pak jsem si četl a poslouchal rádio. Venku bylo pěkně i když zima. Šli jsme se projít s Janou sadama. Vykoupal jsem se a přichystal se na cestu zpátky. Vlak jel v 20.11. Vyrazil jsem brzy, tak jsem zbyteně čekal. Bylo mi strašně smutno. Měl jsem poloviční slevu. V Táboře jsem vystoupil, protože jsem myslel, že přestupuji. Jenže vlak, kterým jsem přijel, jel až do Písku. Ještě jsem do něj stačil naskočit. Stihnul jsem v Písku i městský autobus, který mě vyhodil u kasáren. Přišel jsem ve třičtvrtě na jedenáct a v pohodě jsem zalehnul. Kluci dupali zase na přísaze, tak byli unaveni. Opět se dělaly cedulky. Převlíkli mi postel. Dokonce se topí a je teplo.

 

 

6.11.1988

Ráno budíček. Rozdal jsem dovezené buchty a šel na snídani. Bylo nějaké maso s chlebem. Byl to blaf, ale naštěstí jsem byl přejedený s buchet. Hlady jsem tedy netrpěl. Pak jsem koukal na studio Kamarád. Dostal jsem dopis č.3 od Evy. Jelikož jsme netopili, byla v pokoji slabá zima. K obědu byla rýže s omáčkou. Do večera jsem psal dopisy. K večeři byl chleba se salámem a sýrem. Koukal jsem na televizní noviny a psal dopis č.6 Janě. Slyšel jsem, že na RDR 3 se údajně podřezal bažant. Kluci si nafasovali zbytek výstroje- nějaké vysoké kozačky. Budu si muset pro ně také skočit. Na nástup jsme nepřišli všichni, tak se čekalo 20minut než jsme se sešli všichni. Pak nás DVTák rozpustil.

7.11.1988

Ráno budíček a rozcvička. Venku je mlha, ale není zase zima. Nebo jsem si na ní zvykl? K snídani byly vajíčka s chlebem. Nijak jsem nepospíchal, takže než jsem se najedl byl nástup. Dělala se přehlídka doplňků na zimní období. Potom jsme se na rotě bavili o vojákovi, který si podřezal tepny. Nic se mu prý nestalo. Následovalo PŠM, na kterém se uzavíraly svazácké závazky. Průša s výkoňákem měli jít na pohovor Němcovi, jelikož přetáhli vycházku a byli ožralí. Dobírali jsme si je, že už jsou potenciální basmeni. Jinak jsem si četl a pak s klukama kecal o všem možném.

Saďourek nakopl Buráně pod žebra, takže se půl hodiny svíjel na zemi. Tenhle poručík to nemá opravdu v hlavě v pořádku. Rozdal jsem koláče, jenž se setkali s kladným ohlasem. Snědl jsem jeden řízek. Kluci vyštrachali jeden pohled od Jany z Chrudimi. Opravdu mi tedy došel včas. Pak jsem s klukama šel cvičit nástup a pochodové tvary. Půlka na to dlabala a ostatní si dělali ze všeho srandu. Došel jsem si do Army koupit limču, protože jsem měl žízeň a baterku do radia. K obědu byla kolínka s omáčkou. Opět se našel nějaký dopis od Jany č.7. Ihned jsem začal psát dopis na oplátku. Po dopsání jsem si četl a koukal na televizi. Dnes jsem chytil ZVR. Přišli k nám noví vojáci, tak jsem se šel na ně podívat. Jeden se mi snad omylem zahlásil. K večeři byly francouzské brambory s okurkou. Večer jsem si četl a díval na televizi.

 

8.11.1988

Ráno jsem nešel na rozcvičku. K snídani byly rohlíky s marmeládou. Vedl jsem zaměstnání se stanicemi R-105 d. V jedné byly vadné akumulátory, takže jsme nemohli navázat spojení. Jelikož ZASka měla na PVS zaměstnání PŠM, prováděl jsem výuku v návštěvní místnosti. Myši zatopili, tak bylo i teplo. Výuku jsem prakticky dělal jen pro mladý, protože ostatní už cvičení měli napsané v sešitech. Pak jsme šli čistit zbraně, což spočívalo v tom, že jsem se poflakoval po rotě. Němec si vymyslel, že na cedulkách u kamen musí být napsáno do kolika stupňů se má topit a odkud bereme uhlí. Teploměry ovšem nemáme.Němec nám zadal spoustu úkolů od debordelizace skladu až po přeštítkování zbraní. Na všechno jsme se vyprdli. Kluci zítra mají vyjet na cvičení, ale nejde jim elektrocentrála. V dílnách jim řekli, že to mají za 139 a nic s ní neudělali.

K večeři byly bochánky s marmeládou a se skořicí. Ještě byly smažené ryby, ale ty došly. Večer jsme koukali na Robin Hooda. Kluci šli na vycházku. Někteří se vrátili předčasně, ale pěkně vrávorající.

9.11.1988

Ráno nás při rozcvičce Saďourek nechal běhat pěkně dlouhou dobu. Ponfy jel jako eskorta do Jihlavy. Jeden voják se nevrátil z vycházky. Na nástupu nás bylo šest, protože ostatní byly ve službě či na cvičení. Měli jsme pochodovat, ale jelikož jsme byli tři, tak jsme šli na rotu. Šel jsem si pro klíče od zbrojáku na DVTárnu. Ihned jsem dostal ránu pod žebra od Saďourka, že jsem se nezahlásil. Ve zbrojáku jsme měli díly do sapíků, ale jelikož v něm nikdo nebyl, museli jsme čekat. Taška s našimi díly se nakonec stejně nenašla. Zbytek dne jsem se flákal po kanceláři a pak si zaskočil do knihovny. Byl jsem určen jako vedoucí čtenářského kroužku. Zítra máme sraz v kinosále.

K obědu byla omáčka s masem a nádivkou. Jinak přišel nový absík z Prahy. Měl by mít na starosti Družbu za Milana Vávra. Zavolal si nás Němec, že chce mít sklad srovnaný podle nějakého předpisu. K večeři byl guláš. Po nástupu se šlo do skladu a všichni jsme nafasovali boty.

 

 

10.11.1988

Zase mám ZVR, proto jsem nešel na rozcvičku. K snídani byl buřt s chlebem. Na nástupu pluku se Zahradník rozčiloval nad tím, že vojáci chlastají. Pak byl pořadový nácvik. V kinosále byla přednáška o ZVČ. Samé kecy. K obědu byla rýže s omáčkou.

Odpoledne se uklízel sklad zbraní. Nosili se věci do skladu plukovního. Němec-Pinochet zabavil naši vycházkovou knihu, takže nejdu na vycházku. Šel jsem tedy do knihovny a do bufíku na kofolu. Němec chtěl prohodit poličky ve skladu, což skladníky dožralo. Měla být schůze SSM, ale kluci se na ní vykašlali. K večeři byly buchtičky se šodou. Koukali jsme na televizní noviny a Sondy. Přišel dopis od Vávry. Má v Praze absolutní veget. Ponfy přijel z Jihlavy. Prý v Jihlavě nechodějí na rozcvičky a nemají večerky. Naplánoval jsem si dovolenou na začátek srpna. Podle služebního řádu velitel čety nemusí na rozcvičku, takže nebudu na ni chodit.

 

11.11.1988

Ráno jsem nešel na rozcvičku. K snídani byl rohlík s budapeští. Dopoledne jsem měl školení na pomocníka dozorčího útvaru a dozorčího vchodu (DVCH). Školení mě nic neřeklo, jen jsem nabyl dojmu, že na vchodě by měla být rota vojáků pro hlídání. Samozřejmě jsem byl vybrán jako DVCH. Němec vydal zase řadu nesmyslných příkazů. Zkoušení z řádů před vycházkou je samozřejmostí.Ve skladu chtěl proházet police a když se zjistilo, že nepasujou rozměry, šel alspoň přezkoušet naše velitele rot z pípání. Dostal jsem dopis č.8 od Jany a babky č.2. K obědu byla svíčková. Pak jsem psal socialistickou soutěž v kanceláři. Bylo BORO. Kluci šli uklízet zbroják a sklad. K večeři byly bramboráky s mlékem. Když Němec odešel, koukali jsme na televizi.

 

12.11.1988

Ráno budíček. Nevyspal jsem se moc, protože jsem se ve dvě ráno sprchoval. Je to jediný čas, kdy 160 litrový bojler pro 3 roty má teplou vodu. Už jsem byl pěkně špinavý. Nástup na snídani jsme museli několikrát opakovat, protože jsme se pořád nemohli všichni sejít. Němec nás pojebal za to, že jsme neustrojený a neoholený. Nechal si nás nastoupit na chodbě a dělal prezentaci. Navíc chtěl vyhodit skříně na chodbu. Dvakrát jsme museli uklízet, protože bažanti úklid nějak odflákli. Já jsem předstíral činnost v kanceláři. Večer bylo přezkoušení na vycházku, ale nějak jsem tomu unikl. Na DVTce byli nějací blbové, kteří kontrolovali délku vlasů. Naštěstí jsem prošel. Vycházku jsem strávil u Dáši na chalupě. Pořádně jsem se napral rybou a perníkem. V 21.00 jsem se vrátil. Naši kluci měli CDSku, tak jsem u vchodu nechal část proviantu od mámy. Večer jsem si četl Večerní Prahu a poslouchal rádio.

 

13.11.1988

Vyštrachal jsem se z postele v půl osmé. Naši kluci byli líní dojít na snídani, tak jsem se pokusil vetřít na ni s jinou rotou. Bohužel jsem byl vrácen. K snídani byla rybí pomazánka. Dopoledne jsem koukal na TV a psal dopis Vávrovi. K obědu byl tradičně řízek. Odpoledne jsem šel na vycházku.Venku začalo pršet.

Podíval jsem se na autobusák, abych zjistil odjezdy autobusů. Měl jsem chuť zdrhnout do Pejru, ale bohužel spoj jel v půl druhé a nás pustili ve dvě. Další jel až ve čtyři. Coural jsem se Pískem a koukal do výloh. Zavolal jsem Janě, ale byla v Kojčicích. Její máma říkala, že chce lítat na letadlech. Z vycházky jsem se vrátil brzo a po večeři (lunchmeat) jsem hned Janě napsal dopis.

14.11.1988

Ráno budíček kontroloval Zahradník. Drobně pršelo. K snídani byly rohlíky se sýrovou pomazánkou. Po nástupu útvaru byla pořadovka. Velel jsem třetí četě a šlo jim to mizerně. Následovalo promítání filmu na kinosále a školení marx-leninská příprava. Samé plky. Když jsem se vrátil na rotu, vyhodnotil jsem socialist.soutěž, kterou po mě chtěl Němec.

K obědu byla omáčka s knedlíky. Převlíknul jsem se do vycházkového, jelikož měla být plenárka. Čtené zprávy byly kritické, ale jediné co mě zaujalo bylo to, že nějaký plukovník volal na rotu, aby mu pustili syna na vycházku. Prý na rotě stejně nic nedělá. Velitel roty, nějaký poručík, ho nepustil. Tak mu plukovník začal vyhrožovat sankcemi. Němec kritizoval odloženou nástěnku fotografií opřenou notný čas v jídelně o stěnu. Ta se hned po plenárce odnesla pryč. Pak jsem šel do Army na kofolu. Dostal jsem dopis č.4. od Evy. Odpoledne se šlo k Němcovi, který pod dojmem plenárky, vyzvídal co v SSM chystáme. Dále jsem psal dopis babce. K večeři byla bramborová kaše s karbanátkem. Venku bylo teplo, tak jsme měli vyjímečně pokoj vytopený snad na 50 stupňů. Měl jsem ZVR, ale naštěstí nikdo neměl vycházku. Kluci sebrali z mušle na záchodě mrkev a dali ji nějakému bažantovi sníst. Ten samozřejmě nevěděl odkud pochází. Udělal jsem plán SSM. Sehnal jsem kluky na plavecký, turistický a čtenářský kroužek. Nedělám si iluze, že by se nějak kroužky rozeběhly.

15.11.1988

Ráno byla venku námraza. K snídani byly loupáky. Dopoledne jsem diktoval seznam zbraní. Udělal jsem průzkum, kdo by chodil na turistické výlety. Nikomu se nechtělo. Pak jsem psal v kanceláři plán SSM na měsíc prosinec. Dostal jsem dopis č.9 od Jany. Byla výplata žoldu. K obědu byly brambory s kapustou a masem. Šel jsem do bufetu na kofolu. Hylena je dozorčí kuchyně. Prý se zahlásil Frantovi Rámusovi, který kontroloval kuchyň, že služba probíhá se závadami, které se odstraňují. Rámus mu řekl, že je pěkně vychcaný.

Odpoledne jsem vyplácel žold. Zítra máme jet na tři dny na cvičení. K večeři byly palačinky. Šli jsme vracet některé věci do plukovního skladu a fasovali jsme humusky. Psal jsem dopis Janě.

Byl nástup, na kterém nám DVTák řekl, abychom počkali chvilku. Až za pěkně dlouho, co jsme na place stáli, přišel a vynadal nám, co tam ještě děláme.

16.11.1988

Ráno byl vztyk v 5.00hod. Hodil jsem si bágl na ramena a šel do autoparku. Tam samozřejmě nikdo nevěděl co se má dělat. Dal jsem si věci k Frycovi a šel na snídani. Byla nějaká pomazánka s chlebem. Pak jsem si šel pro bouchačku. Byl nástup. Po roztlačení auta Zil se jelo do blízkého lesa. Postavili jsme stožáry a kluci začali vést radioprovoz.Kdy všechno šlapalo byl klid. Jakmile něco vypadlo byl pěkný frmol.

Oběd byl pozdě- kolínka s omáčkou. Stále byl u nás frmol, takže klukům vystydl oběd.

....l ska a hlad vládnou světem

....mezi ženou a milenkou není fyziologického rozdílu, nýbrž právnický.

Do setmění jsem si četl. Ke kuchyni jsme na večeři sotva trefili, jelikož nešli baterky. Byla zemlbába. Nejdůležitějším přístrojem na cvičení jsou hlásky. Každý nás přes ně pojebává. Napsal jsem se do rozdělovníku služeb i když ve stanici neumím zapnout ani větrák.

V noci jsem ladil přijímač a chytal cizí stanice. Po třech hodinách jsem se probouzel zimou nebo otlačením.

 

17.11.1988

Ráno jsem se vzbudil v 5.00 hodin a v agonii se převaloval do půl sedmé. K snídani byla držkovka s rohlíky. Fryc šel na nástup a zaběhnul si v masce, protože čata nestála řádně v pozoru. Byl pěkně nasraný. Museli jsme uklízet auta. Zrejmě je to na spojení nejdůležitější. Opět jsem si četl. Venku svítí slunce. Do oběda jsem polehával. Dal jsem si dvojitou porci kuřete. Jelikož jsme přišli na nástup o minutu pozdě, běhalo se v masce. Já jsem nemusel. Vedle u roty, chytnul bufík, ale podařilo se ho uhasit. Do tří hodin byl rádiový klid. Šel jsem se podívat na kraj lesa. V sedm byl nástup. Ráno v pět hodin jsem musel pustit v autě bufík, ale jelikož začal čudit, vypnul jsem ho.

18.11.1988

V 6.00hod.budíček. K snídani je termixová pomazánka s rohlíkem. Sundali jsem maskovací sítě a šli na nástup. Kompletně se začalo balit. Nejhůře se nasazovaly vleky. Seřadili jsme se do kolony. Prý jsme úkol cvičení nesplnili, ale nebylo to naší vinou. V kasárnách jsme odevzdali zbraně a pak se převlíkli. K obědu byla svíčková. Na sobotu mám ZVR. Napsal jsem si vycházku na dnes, abych se umyl na plavečáku. Bazén otvírali v sedm. Šel jsem si koupit Deli-tyčinku a brnknul Janě. Coural jsem po městě. V sedm jsem byl na bazénu. Plavaly v něm samé pubertální holky. Dal jsem si v bufíku pivo, chlebíčky, párek. Zavolal jsem Janě a šel do kasáren.

19.11.1988

Ráno byl buzerplac obsazen auty. Na rozcvičku přišlo málo lidí. Foukal nepříjemný vítr, ale bylo teplo. Po výměně prádla jsem šel na snídani. Dnes se uklízí kuchyně, takže jsem fasovali KD-čka. Byl nástup na parkohospodářský den (PHD). Veverka nebyl nějak naladěn. Nechal si nastoupit fotbalisty, kteří nechodí na rozcvičky a ani na nástupy a dal jim do těla. Pak si nechal zavolat jednoho fotbalistu, který chlastal v kuchyni a nechal ho před námi vylít zabavené víno. Ještě byli chyceni nějaké ochlastové v kotelně, ale naštěstí nikdo z našich.

Následovala schůze SSM a znova nástup. Četl jsem si v kanceláři noviny, vypral jsem si, došel pro uhlí a koukal na TV. DVTák nás od TV vyhodil, že se v místnosti kouřilo a byl v ní binec. Když odešel koukalo se dál. Rozdal jsem knížky čtenářskému kroužku. Večer, když už jsem šel spát, jsem musel vyklusat pro pozdní vycházkáře. Naštěstí zrovna vcházeli do brány, tak jsem šel spát. Ponfy, ten musel také vyjít ven, ale naštěstí dopadl stejně jako já. Nechal jsem si věci na ven na bydle, ale do rána se už nic neudálo.

20.11.1988

Ráno byla k snídani škvarková pomazánka. Hodně lidí ještě spalo, tak jsem šel na snídani sám. Dopoledne jsem se díval na studio Kamarád. Venku sněží a nám se nepodařilo zatopit. Poslal jsem dopis č.3 babce. K obědu byl řízek. Převlíknul jsem se do vycházkového a došel jsem si za Stěrankou, který měl DVTku, aby mě pustil dříve. Šel jsem na START.

Na nádraží přijel autobus úplně prázdný. V Táboře jsem čekal půl hodiny s jedním klukem na autobusáka než si vypije kafe. Přešel jsem do bufíku na vlakáči a málem jsem odjezd autobusu zmeškal. Do Pelhřimova jsem přijel v půl čtvrté. Jana byla ráda a strašila mě, že je snad v tom. Staré Bláhové bylo nějak blbě, takže buchty mi nikdo neudělal. Zašel jsem s Janou do garáže na jedno kolo, ale nebylo to ono. Večerní vlak byl plný vojáků, ale lítačka v něm nebyla. V Táboře byla velká razie, ale v Písku byl klid. Vzbudil jsem Políčka jestli mě napsal do vycházek a šel se zahlásit Švarcovi.

 

21.11.1988

Ráno budíček. Vyprané tepláky mi ještě neuschly, tak jsem se musel na rozcvičce zahřát poctivým cvičením. K snídani byl rohlík s marmeládou. Na nástupu nám řekli, že budeme odpoledne nacvičovat ranní činnost, protože jsme při rozcvičce běhali kolem armády a řvali. Šel jsem do kanceláře dělat přípravu na ochranu proti zbraním hromadného ničení ( OPZHN) a číst si noviny. Dopoledne jsme šli ještě na Duklu, kde jsme hráli fotbal. Byl jsem pěkně spocený. Mělo se jít na brigádu do Jitexu, ale jelikož mi kluci zdrhli, tak jsem se na ní nedostal.

V kanceláři jsem si opět četl. Dostal jsem balík od mámy. Napsal jsem dopis č.11 Janě. Udělal jsem seznam lidí, kteří by šli na plavečák. Po šesté jsme vyrazili, ale za branou jsem si vzpomněl, že nemám plavky. Poslal jsem pro ně Keclíka, ale jak otevřel mou skříňku, objevil se Němec. Když uviděl v ní můj bordel, musel jsem se vrátit a přerovnat ji. Plavečák jsme naštěstí stihli. Hodinu jsme tvrdli v bufetu. Zavolal jsem Janě. Z bazénu jsme vylezli ve třičtvrtě na devět, dali si pivo a šli nazpátek do kasína. Sice jsme došli o 2 minuty pozdě, ale vše proběhlo v klidu. Ještě, že jsem na ten bazén šli. Němec nechal večer naší rotu nastupovat a ve vycházkovém pochodovat po buzerplace. Na nás měl řeči, že nevěděl, že nám Mátl povolil vycházku.

22.11.1988

Ráno v pět nácvik na budíček. Venku byla námraza a zima. V šest byl opět budíček a rozcvička. Šlo se na snídani. Byl buřt s chlebem. Sednul jsem si k dozorčímu stolku, takže si mě DVTák zapsal. Šlo se do autoparku. Chodil jsem v něm pořád do kola, abych se zahřál. Když jsem se podíval na R140, šel jsem se ohřát do kanceláře. Udělal jsem roční plán SSM roty a četl jsem si.

K obědu byla svíčková. Dozvěděl jsem se, že mám ZVR a PDÚ s Mátlem. Toho bolel zub. Museli jsme na cvičení přistavit R 140 s automatikou. Hodně lidí šlo na plavečák. K večeři jsem si dal jen vejce, protože k němu byla hrachovka. Šel jsem o půl noci spát.

23.11.1988

Mátl mě nechal spát až do pěti. V 7.00hod. byl vyhlášen lehký

poplach- prověrka signálu. To jsme s Mátlem zvládli. K snídani byl rohlík s budapeští. Dopoledne jsem si četl husitskou kroniku a zvedal telefony. Ve čtyři nám skončila služba a pak jsem šel na schůzi. Přihlásil jsem se do diskuze a opřel se do Němce, že by měl nejen pořád kritizovat, ale také za něco pochválit. Postihovat jednotlivce a ne skupiny. Pak jsem šel na plavečák. Zavolal jsem Janě. Dnes byly vycházky bez zkoušení. Poseděli jsme v hospodě a šli do kasína.

24.11.1988

Ráno bylo na rozcvičce tepleji. K snídani byly rohlíky s tlačenkou a cibulí. Opět jsem se zašil do kanceláře. Došel si pro límec k plášti a pro poštu. Dostal jsem dopis č.10 od Jany.

Půjčil jsem si nějaké knihy o husitech v knihovně. S Bulisem se prováděla ukázka večerní prověrky a osobního volna vojáka.

Odpoledne se šlo na plavečák i když se mi nechtělo, protože jsem měl ZVR. Maňour a Švec zdrhli a byl hlášen Němec na kontrolu. Zavolal jsem Janě. Bazén byl plný lidí. Už jsem měl vyčerpanou peněženku, tak jsem si musel na bazén půjčit 18 kč od Hrubce. Nahoře nad bazénem otevřeli bar, tak se šli kluci do něj obveselit. Buráň pořád lámal nějakou 16-ctku. Večer proběhnul v klidu.

 

25.11.1988

Ráno nastalo nepříjemné probuzení. Dozorčí roty přehlédl Němce a ten nás zvedal z postelí sekerou. Venku padal těžký sníh a brzo jsme měli na rozcvičce mokré tenisky. Šli jsme tedy cvičit na chodbu. K snídani byl rohlík s jogurtem.

Dopoledne jsem dělal klíče na BOPO. Němec otravoval pořád a hrozil mi, že mě nepustí na svátky domů. Večer jsme šli na plavečák. Byli zde i naše praporčice. Bylo plno.

Dal jsem pivo a chlebíček. Kluci se nachmelili a nesli si do kasína piva. V bráně nás potkal Švarc, ale klukům se kufr s pivem podařilo schovat. Jedno pivo nám na první fangli upadlo a rozbilo se. Kluci se šli koukat na televizi a já jsem zalehnul.

26.11.1988

Ráno kluci zapomněli na rotě číslo, tak jsme museli čekat a tudíž jsme přišli pozdě. Nacvičovali jsme půl minuty a pak nás Kozel pustil. K snídani byl rohlík se sýrovou pomazánkou. Následoval nástup na PHD. Doslechli jsme se, že u tankánů, tank někomu přejel hlavu. Rovněž, že si tam hráli s těžkým kulometem. Dopoledne jsem si v kanceláři četl a dodělával klíče na BOPO. K obědu byly brambory s nádivkou a masem. Dudek dělal rozruch kolem knihy vycházek, protože jsme ji měli napsanou chaoticky. Odpoledne jsme vystartoval s Hylenou koupit lístky do kina. Pak jsem šel na bazén. Dal jsem si párek s limonádou. Potkal jsem kluky Marvanoví, kteří sloužili u tankánů. Zašel jsem s nimi do bufíku na náměstí na guláš a pivo. Došel jsem ke kinu, kde na mě čekal už Hylena. V kině byl i Švarc. Dávali Podivnou policii. Zavolal jsem Janě a pak šel na dvě na Marjánu.

27.11.1988

Ráno jsem se probudil ve čtrvrt na devět. Naše rota ještě spala. Dělal jsem si pořádek ve věcech. Měl jsem hlad a tak jsem si otevřel paštiku. Dopoledne jsem si četl na druhé četě a kecal s klukama. K obědu byl řízek.

Oblíknul jsem se a šel na DVTku. Chvíli jsem kecal se Soukupem o SSM a pak jsem šel na Start. Na autobusáku nikdo nebyl, tak jsem si už myslel, že mi ujel. Ale přijel úplně prázdný. V Táboře nás nechal řidič ve voze. Bavil jsem se s jedním vojákem ze Sušice. Při jízdě jsme kecali i s řidičem. V Pelhřimově mě vysadil na Pražské. Jana dělala perník. Dal jsem si k jídlu maso a vajíčka. Nazpátek jsem jel vlakem v civilu. Ovšem před Táborem začala chodit vlakem železniční kontrola a prohlížela občanky. Musel jsem v Táboře přeběhnout dopředu, kde už kontrola byla. Nějaký kluk mi začal nadávat, že jsem převlíknutá Guma, že přesně tak vyleptaně vypadám. Ve vlaku bylo dost opilých vojáků. V Písku stála na nádraží hlídka, ale civila si nevšímali. Potkal jsem Faua a šel s ním na sraz s Keclíkem, u kterého jsem si chtěl nechat civil. Čekali jsme na něj necelou hodinu a pak jsem si dal věci k Fauovým příbuzným. V kasínu byla pohoda.

 

28.11.1988

Ráno se mi nechtělo moc vstávat. K snídani byla vajíčka s chlebem. Na nástup jsme šli v mikeškách. Prý nějaký mazák nechal stát mladý vojáky u svého bydla a usnul. DVTák je viděl a mazák dostal 3 dny basy. Na marxleninské přípravě jsme si četl. Ve dvanáct jsem šel do kanceláře a dával jsem obaly na knížky. K obědu bylo tuhé maso se svíčkovou. Odpoledne jsem lelkoval v kanceláři, došel jsem si do knihovny, do Army, psal kroniku a koukal na televizi. Dávali V zajetí rytmu. Večer jsem šel spát.

29.11.1988

K snídani byl rohlík s polévkou. Byl nácvik BOPO. Bylo nás pět a půl, takže vše proběhlo v klidu. K obědu byly brambory s masem. Pak jsem psal kroniku. Přišel dopis č.5 od Evy a od Jany 200kč. Napsal jsem si vycházku na plavečák. Prý má být u některého útvaru písknut v noci poplach. Napsal jsem dopis č.6 Evě a mámě. Odpoledne jsme šli na plavečák. Bylo v něm moc lidí. Pivo se neprodávalo. V devět jsme šli do kasína. Komárkovi někdo šlohnul beranici. V bufetu si chtěl ukrást náhradu, ale byl přistižen. Ještě se pokusil ji ukrást nějakému absíku, ale i ten si ho v hospodě našel.

30.11.1988

Ráno při budíčku chodila kontrola a mě nikdo nevzbudil. Ale prošlo mi to. Po nástupu jsme šli jako zalehnout. Nestačili jsme si ani svléknout kabáty a už byl písknut poplach. Dojeli jsme na své oblíbené místo. Jel jsem s Panským jako velitel vozu. V3Ska sotva jela. Začal padat sníh. Rozvinuli jsme radiovou síť, ale nějak nic nechtělo jít. Pustil jsem si bufík, abych se ohřál. Odpoledne jsme vše zabalili a jeli do kasína. Dlouho jsem čekali v koloně na tankování, protože řidiči před námi šli zatím na oběd. Nechali jsem auta u mycí rampy a šli na něj také. Byla rýže s omáčkou. Šel jsem se převlíknout a klusal na nástup.

Němec se na chodbě rozčiloval, že kluci nic neumějí a že bych jim měl vyhotovit metodické pokyny, místo chození na plavečák.Zase strašil s nedáním opušťáku na vánoce. Mám PDÚ se Surovčíkem. Máme hlášené nějaké SVŘM. Volal jsem Janě. Zase mě strašila těhotenstvím.