Tak nám zase počasí vyšlo, musel jsem konstatovat, když jsem se vrátil z podnikového výletu z Beskyd. Naplánovat zájezd pár měsíců dopředu je vždy loterií, která nám už pár let vychází. Ráno v pátek jsme nasedli do klimatizovaného autobusu a přes Jihlavu jsme si to zamířili do Horní Lomné. Před Frýdkem jsme si dali oběd v minimotorestu U Fojtíků, kde jsme se zdrželi přes hodinu. Paní se nás zeptala jestli pospícháme, že vedle má "normální" lidi, které potřebuje obsloužit. Dal jsem si tradičně svoji oblíbenou svíčkovou, ale žluté knedlíky byly jak bahno a omáčka chutnala jak koprovka. Jelikož jsme měli čas a počasí bylo slunečné, zamířili jsme si to do Hrčavy. Na hranicích jsme museli otočit autobus, abychom se dostali na odbočku k Hrčavě. Prý se na ní ve směru na Slovensko zapomnělo. K trojmezí jsme se vydali pěšky zkratkou. Od loňska, kdy jsem tu byl, se přechod dost změnil. Přibyly zde hraniční mezníky, odpočívadlo, most a asfaltová cesta. Nazpět k autobusu jsme šli přes Polsko. Po nutném občerstvení v hospodě se už jelo do Lomné. Ubytovaný jsme byli v hotelu Salajka. Přečkal jsem počáteční zmatky s rozdělováním pokojů v restauraci u Prazdroje a pak jsem se šel podívat, jako všichni ostatní, k zázračné studánce a místnímu kostelu. Po večeři začalo pršet, ale ráno druhý den už bylo slunečno.
Mohli jsme tedy v klidu v devět hodin vyrazit přes hřeben do Mostů u Jablunkova. První stoupání naší skupinu proselo, takže z Muřínkového vrchu nás šla pohromadě už asi půlka. Díky bleskové obsluze na chatě Tetřev a posledním dvěm vodám, které jsme vykoupili, jsme raději pokračovali dál k lepší občerstvovací stanici. Chatu Severku jsme minuli a pokračovali na Skalku. Bohužel se zde konal nějaký dětský den, takže díky frontě, jsme se
