Ráno vstáváme v devět a jdeme na snídani. Blbě se mi spalo, bylo večer dusno. Měníme pár eur na cucy, abychom měli na spropitné. Drobné kovové eura tu nikdo nechce, jen papírovky. Obešli jsme rezort a došli si brzo na oběd, že se podíváme po poloostrově. Nakonec jsme zůstali viset na baru. Rozhýbali jsme se v půl třetí a došli na nedalekou zastávku Hop-Hop autobusu. Za 5 cuc jezdí po poloostrově Hicacos dokola.

 

Museli jsme konstatovat, že přece jenom tip na rezort Arenas Blancas- Solymar, kdy bylo možno využívat služeb obou hotelů a ještě byly na začátku Varadera, bylo strategickjé rozhodnutí. Ostatní rezorty byly osamocené a v okolí bylo prd. My jsme mohli pařit do města. Po absolvování Tour výletu, jsme s  Pojdou zkusili fitko. Převléknuli jsme se do sportovního a hurá na cvičení. Holky tu nebyly, jen pár plážových hejsků. Pojdovi se po usilovném cvičení rozpadly činky v ruce a kotouče se rozkutálely po místnosti. Dostal jsem záchvat smíchu, ale hejskové nás vypeskovali, že si máme u  činek dotahovat šrouby. V posilovně bylo děsné vedro. Moc dlouho jsem na nářadích nevydržel a raději jsem se šel opláchnout do moře. Visela však červená vlajka. Vyvalil jsme se na lehátko a čekal na Pojdu, že půjdeme na večeři.   Opět jsem si dal tuňáka. Jedl jsem pořád ryby a nic jiného jsem nezkoušel.  Po večeři jsme okoukli s Bártem v Solymaru kabaret a poté v Blancas tanečky. Zbytek dne jsme kecali a pili na baru.