V pondělí ráno, kolem jedné, jsme dorazili do Mikulova do penzionu Fontana. Kluci nám nechali v lednici burčák, tak jsme ho ochutnali a šli spát. V devět jsme se vydali na lehký okruh kolem v.n. Nové Mlýny. Oběd byl ve Věstonicích, v hospodě pod Martinkou. Jídlo docela ušlo, až na to Starobrno. Dal jsem si jedno a musel jsem přejít, jako ostatní, na lahvový Prazdroj. Ostatní pokračovali do Mikulova podél státovky, já jsem se chtěl vrátit přes Pavlov.
Jenže jsem skončil před sklepem u Čáryfuka v D. Věstonicích. Pil jsem jeden džbánek za druhým, kecal s procházejícími a projíždějícími, a najednou byl večer. U posledních návštěvníků jsem vyžebral jednu reflexní pásku na ruku, koupil 2 l petku s burčákem a jel jsem zpátky na Mikulov. Raději jsem to vzal kolem státovky. Byla tma jako v prdeli a docela jsem se modlil, aby mě směrem k cyklostezce něco nepřejelo. Nakonec jsem se na ní dostal a dále jsem se orientoval podle vršku keřů.V jednom místě jsem přibrzdil, protože jsem měl předtuchu - a on byl přes cestu panel. Obešel jsem ho a do Mikulova jsem se už dostal v pohodě. Ještě jsem si hrál s Policejní hlídkou na křižovatce na Výdrž, protože jsem neriskoval kolem nich projet. Když odjeli pokračoval jsem na základnu, ale raději pěšky. Došel jsem si vedle do hospody na utopence a Radegasta, domluvili jsme s klukama zítřejší výlet a už jsem to pro dnešek zalomil.
V uterý jedeme do Klentnice na Faru. Dal jsem si kafe Fara, ale bylo v nízké sklenici s nabalenou šlehačkou. Když jsem se u placení ptal, proč už ho nedávají do vysoké sklenice, takže prý vysoké sklo nemohou sehnat. Tu šlehačku taky do toho nedávali. Prostě hnus skoro za kilo. Asi Faru budeme vynechávat, nějak to upadlo. Ještě čepovaly pivo Mamut, což taky žádný zázrak. Za hezkého počasí jsme dojeli do Zaječí do restaurace U Kapličky. Obsluha svižná a jídlo výborné. Já jsem jel podél břehu do Strachotína, kluci to vzali někudy jinudy. Sraz byl u Čaryfuka, kde jsme dali pár džbánků burčáku a jeli jsme se podívat na rybárnu ke státovce. Cedule hlásala, že dnes se nevaří a bába byla nepříjemná. Podél státovky s menší odbočkou do Bavor jsme dojeli do Mikulova.
Ve středu jedem na Znojmo - vlakem. Já se s Lukim rozhoduji, že si projdem Loucký klášter, takže kolo si neberem. První cesta vede naproti do cukrárny, kde si dáváme kafe a hned vedle v řeznictví kupujeme vzorky škvarků, párků a hlavně taliánů !!. Ve frontě o nich tak básním, že když je s Lukim jíme na parapetě před obchodem, vycházející pán nám sděluje, že jich koupil dvě kila, když mě tak slyšel. Byly dobré. V Louckém kláštěře meškáme prohlídku, prý až ve čtyři. Chvilku sedíme, popíjíme víno a čekáme, že sprchne. Déšť se nekoná, jdeme do centra na oběd. Já to beru podél řeky, jenže most u Vodníka je rozebraný. Musím se kus vracet.
Bloumáme po městě, jídlo dáváme v restauraci U Mikuláše. Od posledně je tu indická restaurace. Dáváme nějakou placku s kari omáčkou, která mě večer pěkně prožene. Ani burčák se mnou takhle nehnul. Ptáme se na cestu na wellnes do Premium hotelu, ke kterému jsme se přesunuli autobusem za 12kč. Za dvě stovky si kupujeme vstup a lezeme dovnitř. Sauny, bazén, bar, vířivka, milé holky - ideální pohoda. Ale poslední vlak jede v sedm, proto v šest opouštíme podnik a autobusem jedeme na nádraží. Z vlakáče jdeme do Billy na nákup. Klukům, kteří dorazili vlakem před námi, bereme vody a po zaplacení, když jdu kolem sousední pokladny, kde policajt se snaží marně platit kartou, vtipně sdělím pokladní, že to asi ukradnul. Pak s Lukim rychle mizíme. Večer dáme jedno u Řemesel, kde prosazuju na brífinku výlet na Trojmezí. Bylo po mém.
Ve čtvrtek nasedáme do vlaku směr Břeclav a z nádraží jedeme na hranice. Celý den je pěkné počasí. Na soutoku se otáčíme a vracíme se po stejné trase nazpátek. Přemýšlíme, kam na oběd. Na ranči U Pepeho nic moc nevaří, takže po krátké občerstvovací zastávce jedeme do Břeclavi. Jedu první a na první křižovatce blbě odbočuji. Rychle se vrátím do původního pruhu a mastím to dál. U mostu čekám půl hodiny než dorazí zbytek kluků, lehčí o stovku, protože za mnou projeli už na červenou. Dostali od Policie pokutu za jízdu na chodníku, aby je to tolik nestálo. Čekáme na vlak, já kecám s průvodčím, ten zapomíná nás zkasírovat za kola. Půlka nás vystupuje v Sedleci na oběd. Dáváme i burčák, ale chutnal jako mošt a byl pěkně mastnej, podobně jako jídlo. Já měl už jen na kafe. Dojíždíme do Mikulova a večer si promítáme na noťasu fotky.
V pátek jedeme přes Sedlec do Lednice a pak na Bulhary. Zde se občerstvujeme burčákem a pokračujeme do Pavlova na oběd k Ušance. Jídlo docela ušlo, ale čekali jsme. Pak už jen podél státovky do Mikulova. Docela jsme tu brzo, takže uklidíme kola a jdeme na kafe Dolce Vita na náměstí. Venku je plno a uvnitř vedro. Klima se však dá spustit mobilem, proto trochu ochlazujeme kavárnu. Kluci jdou na základnu, já ke Golémovi na pivo. Všichni se scházíme v bývalé O Hara restauraci, kde mám rezervaci na večeři. Pěkně se našťouchneme a jdeme na základnu. Dopijeme, co nám zbylo a jde se spát. Ráno poprchává, proto nabíráme na Bulharech burčák a jedeme domů.
