V pondělí dopoledne jsem odjel na každoroční "kolovou" do Mikulova. Počasí se už v Čechách začalo kazit, ale na Moravě bylo ještě hezky. Po příjezdu a ubytování v pensionu Fontána jsem hned skočil se spolužáky na kola /letos jen čtyři lidi/ a dojeli jsme si na oběd do Dunajovic. Klasika v restauraci Praha. Nabídka denního menu už byla dost řídká, tak se nedalo ani špekulovat, co si dát. Z restaurace jsme se přesunuli o kousek dál k vinařství Zámečník, kde jsme si dali pár džbánků burčáku. Paní lamentovala, že jsou přes víkend vyjedení. Víkend byl teplý a slunný. Totálně přesycení jsme se přesunuli k Pasohlávkám. Já jsem se cestou zaseknul telefonem a chtěl jsem pak pokračovat na Březí, ale naštěstí na rozcestí mě zastavil cyklista s dotazem, jestli nepatřím k partě, která kolem něj projela. A nasměroval mě na cestu, kterou jsem tu ještě nejel. Každopádně jsem po ní dohonil kluky. Po pravdě na mě čekali. S plným břichem se mi fakt blbě šlapalo. Do Pasohlávek jsme dojeli po páté hodině, pro mě pozdě, tak já už jsem si to namířil podél státovky do Mikulova. Ještě jsem se stavil v Lídlu pro vodu. Přede mnou platil cizinec kartou a měl nějaké dotazy, což mu mladá prodavačka anglicky zodpovídala. Pak ještě jeden člověk přede mnou platil kartou, a pak jsem přišel na řadu já. "Keš", povídám důležitě, držíc v ruce bankovku. Prodavačka na mě spustila anglicky, což mě překvapilo, že jsem se nezmohl na slovo. "Já chci jen platit hotově, to na mě nemusíte mluvit cizinou ! ", povídám. To zase zaskočilo jí, chvilku jí trvalo než zabrala, ale pak mi vrátila nazpátek a já jsem mohl odkráčet. Po dojezdu na pension, kola uklidit a k Řemeslům hurá na pivo. Večer nebyla už ani televize jak jsem rychle odpadnul.
V úterý už se počasí kabonilo, ale nemělo pršet. Trasa cesty byla vymyšlena Valtice- Lednice- Sedlec- Mikulov. Já jsem vyrazil dříve. První zastávka byla u mostu Portz Insel. Zde jsem se chytil za jazyk s manželskou dvojicí, jeden shodou okolností Ing. elektro a ona strojařka. Musím se podívat do své knihy absolventů ČVUT FEL, jestli pana Perného v ní najdu. Odtuď jsme popojeli do Úval, kde jsme se upravili burčákem a slivovicí. Flašku jsme skoro vypili, takže jsme si zbytek už vzali do batohu. Ve Valticích jsme dali oběd v MS bistru na náměstí a musím říci, že jídla, co jsme si dali, byla dobrá. Do Lednice přes klasické checkpointy Tři Grácie a spol. Posezení u burčáku u Květinky. Chlapík nás naléval i kořalkami, ale já odolal. Zase jsme se zde zaseknuli, takže už jen Nejdek - Sedlec - pension. Večer jsme si obešli centrum Mikulova, abychom se podívali, co zde nového a skončili jsme u Řemesel.
Ve středu bohužel vyšla předpověď počasí. Pršelo. Chmurnou náladu jsme vylepšili návštěvou židovského hřbitova a Hladového lomu. Nazpátek jsme se šli ohřát do restaurace Aquarium. Několik Prazdrojů do pupku a přesun do Bistra 42 na náměstí na oběd. Večer sklep Olivea, kde jsme dali pár flanděr výborného vína.
Čtvrtek stále prší a předpovědˇ na další dny stejná. Balíme, nakládáme kola a přesouváme se na oběd do Popic u Znojma. Já si dávám jako každý rok borůvkové knedlíky. S nostalgií zavítáme do stánku nad Havraníky. Co jsme se zde před lety nachodili, když jsme zde při našich tour bydleli ve škole. Kromě obsluhy, která zde už byla loni, nikde nikdo. V Šaldorfu bereme burčák a jedeme domů. Je zima a prší. Letos se nám výlet nepovedl.
