Letošní návštěva sklepa v Šatově jen pro bohaté. Autem se moc nechtělo, padlo rozhodnutí, že pojedeme vlakem. A že to není levná záležitost nám ukázal IDOS.
Za tyhle peníze se vyplatí těch 110km ujet autem jednotlivě. A v prosinci ještě mají vlaky zdražit. Nevadí, po dvanácté hodině jsme stáli na nádraží tři cestovatelé, připraveni vydržet ve vlaku 5 hodin. Dostali jsme echo, že nejlepší je nakoupit jízdenky ve vlaku, že si IDOS bere z objednávky provizy. Vlezli jsme do vlaku a čekali až přijde průvodčí. Zkusili jsme smlouvat. Super ! Tři jízdenky za 788kč. Máme slevu v kapse. Jenže za chvilku se průvodčí vrátil a ať mu ty jízdenky vrátím. "Musíte si chlapy koupit ve Znojmě regionální jízdenku do Šatova", sdělil nám, dal nám lístky do Znojma a tři stovky nazpátek. Výborně, za pětset pro tři lidi, dobrá cena. Z Jihlavy na Okříšky byla výluka, jelo se autobusem. Na nádraží byla hospoda, čas jsme měli, dršťkovka lákala. Nakonec jsme spořádali kromě polévky, utopence, piva, limonády i Čerta ! Náležitě posilnění jsme ve Znojmě hledali hospodu, ve které bychom se dorazili.
Jenže všechny bývalé pajzly byly zavřené. Měšťáci nám řekli, že zde řádily smažky, takže to tu město pozavíralo. Koupili jsme si na peronu jízdenky do Šatova a nastoupili jsme do vlaku rakouských drah. Musel jsem si zapnou navigaci abych zjistil kde máme vystupovat. Venku byla tma a vlak proti našim žentourům jel tak tiše, že jsme nepostřehli jeho pohyb.
Když jsme vystupovali udeřilo na nás teplo. "Jste na České Floridě !", sdělil nám zdejší výpravčí. My vyrazili směr sklep. Míjely nás plné zájezdové autobusy a aut taky nebylo málo. Ale cestou byla hospoda otevřena jen jedna a sklepy snad dva. Tak kam ty lidi mizí? Večer dorazila do penzionu ostatní pelhřimovská squadra, takže se šlo v osm na ochutnávku. Já jsem se sousedem vydržel do půl třetí do rána, ale ostatní se odpotáceli na kutě po půlnoci. Však jsme neřídili, žádný strach ze zbytkáče. V neděli jsem koupil bednu vína, kterou jsem naložil kamarádovi do auta a opět naše trojka zamířila na nádraží. Koupili jsme si regionální lístek a ve Znojmě ve vlaku jízdné za 450! Kč. Z Moravských Budějovic do Jihlavy byla zase výluka. Jízda autobusem nám zkrátila celou cestu na polovinu. V Jihlavě jsme měli na přestup tři minuty, ale vlak stál na první koleji, takže jsme ho stihli. Po příjezdu do Pelhřimova už šla přes naše území deštivá fronta, museli jsme zvolit pro návrat domů taxíka.
